Dílo:Umění milovat (Erich Fromm)

Umění milovat (The Art of Loving, 1956) je kniha sociologa Ericha Fromma.^[1]

Výroky

Člověk vpravdě náboženské kultury se dá přirovnat k osmiletému dítěti, které potřebuje otcovu pomoc, které však již začíná vtělovat jeho učení a zásady do svého života. Dnešní člověk se spíš podobá tříletému dítěti, které volá otce, když ho potřebuje, ale jinak, když si hraje, je zcela soběstačné.^[1]
Láska je aktivní péče o život a růst toho, co milujeme. Kde tato aktivní péče chybí, tam není láska.^[1]
Ne ten, kdo má mnoho, je bohatý, nýbrž ten, kdo mnoho dává. Sběrač pokladů, který trpí strachem a starostí, aby nic neztratil, je v psychologickém smyslu chudý, zbídačelý člověk, bez ohledu na to, kolik má. Kdo je schopen rozdávat sám sebe, je bohatý.^[1]
Zaslíbená země (země je vždy symbolem matky) se líčí jako „země, která oplývá mlékem a medem". Mléko je symbolem první stránky lásky, starostlivosti a podpory, med symbolizuje sladkost života, lásku k němu a štěstí z žití. Většina matek je schopna dát „mléko", ale jen menšina umí dávat i „med". Aby mohla dát med, matka musí být nejen „dobrá matka", ale také šťastný člověk – a tohoto cíle mnoho lidí nedosáhne… Láska matky k životu je stejně nakažlivá jako její úzkost.^[1]

↑ ^1,0 ^1,1 ^1,2 ^1,3 ^1,4 Fromm Erich. Umění milovat. Praha : Nakladatelství Josefa Šimona, 1996. ISBN 80-85637-26-X.