Diskuse:Milouš Jakeš

Poslední komentář: před 8 lety od uživatele 37.188.225.219

Nezard 37.188.225.219 18. 6. 2016, 17:37 (UTC)Odpovědět

K existenci jednoho z citátů v uvedeném znění:

citát: "Mluvil jsem včera tady s jednou soudružkou, pracuje tady v drůbežárně, mají tam problémy s bojlery..." v běžně dostupných záznamech projevu není (v odpovědích na dotazy, ani v přestávce ze zapnutých mikrofonů, jsem jej prozatím nenašel). Domnívám se, že takovýto výrok M. Jakešem v Červeném Hrádku vyřčen nebyl (ale mohu se mýlit, může mi tato část chybět; ovšem pokud by platilo, že není v doložen, měl by být na této stránce zrušen, ač je uváděn na různých webových stránkách).

Existuje množství zvukových kopií, které jsou sestříhané (některé, dlouhé přes hodinu, tzv. úplné, jsou již podle sestříhaného obrazového záznamu; nejsou v nich např. odpovědi na dotazy v celé délce, a mnohé záznamy mají různé pořadí odpovědí M. Jakeše na dotazy apod.).

Na internetu koluje verze přepisu (záslužný to jistě čin), která není zcela doslovná a některá slova či části vět (pořadí slov), jsou v ní chybně (vyžaduje revizi - upřesnění - podle zvukového záznamu; na Wikipedii je (resp. bylo) citováno z tohoto nerevidovaného přepisu). Zde, ve Wikicitátech je nyní v případě projevu z Červeného Hrádku, správnost citací ověřena podle zvukového záznamu. Na úplném přepisu všech projevů a proslovů z Hrádku (se správným pořadím) se pracuje.


O bojlerech/brojlerech bylo řečeno toto, v těchto souvislostech:

...

Já jsem byl kdysi v Maďarsku a...ee, ještě když jsem se zabýval zemědělstvím. Přišel jsem tam zkoumat ty otázky, jak oni to dělají, prostě. Oni vyráběli, bych řekl tu, tu, to obilí vyráběli v družstvě a tu živočišnou výrobu měli u těch družstevníků. Dali jim krmivo a ty to tam prostě dělali. Přišel jsem k jedné pani, byla to bankovní úřednice, skončila v bance, její muž byl traktorista v družstvu, dělal v družstvu. Měli tam bojlery, já nevím asi 10 tisíc měli těch broj... brojlerů a měli 7 prasat, no. No tak s ní mluvim o tom, jak to dělá, kdo dělá, říká: 'Děti pomáhaj, všichni pomáháme' a tak dál. Já říkám na to: 'No tak mi taky jako se snažíme pěstovat...taky, my má... my pěstujeme koně.' Ona se tak zarazila a dívá se na mě: Koně? Jakto? Proč koně?' Já říkám: 'Železný koně. U nás totiž ty kravíny, ty chlívy se přeměnily v garáže a většinou tam stojí to auto.' A ona mi na to odpověděla: 'Až já budu na to auto mít, já se na to taky vykašlu a taky tam dám to auto místo tý krávy a místo těch prasat', prostě. Tedy je vidět, že ty lidi myslí obdobně, no ale reagujou na danou situaci, na danou situaci prostě tak aby se..., hledají jak se mít lepší. Co udělat pro to aby se měli lepší. A my jsme to trochu přehnali, my už jsme příliš, bych řekl, zpohodlněli. A doba žádá, aby nás..., doba nás z toho pohodlí vyvádí. A budeme nuceni z něho vystoupit, jestli chceme obstát. My jsme si zvykli už, na rok, všechno jako by to bylo zapsaný v kalendáři, co bude, kdy pudeme na to, kdy uděláme to, kdy pudeme na chatu, a tak dál, a tak dál, jinde to tak není, nikde. Jinde se musí prostě ty lidi rvát, i v tom kapitalismu.

...

Zpět na stránku „Milouš Jakeš“.