Otazka pri zkousce z fyziky na univerzite v Kodani: "Popiste jak urcit vysku mrakodrapu pomoci barometru."

Jeden student odpovedel: "Upevnite dlouhy kus provazu k vrchu barometru, pak spustite barometr se strechy mrakodrapu na zem. Delka provazu plus vyska barometru se rovna vysce budovy."

Tato vysoce originalni odpoved tak rozzurila zkousejiciho, ze studenta vyhodil. Student se odvolal na zaklade toho, ze jeho odpoved byla nepochybne spravna , a univerzita jmenovala nezavisleho arbitra, aby pripad rozhodnul. Arbitr usoudil, ze odpoved byla opravdu spravna, ale neukazala zadne zjevne znalosti fyziky. K vyreseni problemu bylo rozhodnuto zavolat studenta a dat mu sest minut, behem kterych by mel ve slovnich odpovedich prokazat alespon minimalni obeznamenost se zakladnimi principy fyziky.

Student sedel tise pet minut, celo zamracene premyslenim. Arbitr mu pripomnel, ze cas uz uplynul, a student na to odpovedel, ze ma nekolik velmi zavaznych odpovedi, ale nemuze se rozhodnout, kterou pouzit. Kdyz mu bylo doporuceno, aby si pospisil, student odpovedel:

"Zaprve muzete vzit barometr na strechu mrakodrapu, hodit ho pres okraj dolu a merit cas, nez barometr dopadne na zem. Vysku budovy lze spocitat podle vzorce H = 0.5g * t 2. Pro barometr to ale bude smula".

"Nebo, pokud sviti slunce, muzete zmerit vysku barometru, pak ho postavit na zem a merit delku jeho stinu. Pak zmerite delku stinu mrakodrapu a potom je jednoduchou zalezitosti pomoci pomerne aritmetiky spocitat vysku mrakodrapu".

"Pokud byste ovsem chte li by t vysoce vedecti, mohli byste upevnit kratky kus provazku k barometru a zhoupnout jim jako kyvadlem, nejdriv k zemi a pak ke strese mrakodrapu. Vyska se vypocita z rozdilu v gravitacni sile T=2pi sqroot (l / g)."

"Nebo jestli ma mrakodrap venku unikove schodiste, bylo by jednodussi vyjit nahoru a oznacovat celou vysku budovy pomoci delky barometru a pak to secist."

"Kdybyste ale chteli byt jenom nudni a ortodoxni, pak byste mohli pouzit barometr k mereni tlaku vzduchu nejdriv na strese mrakodrapu a pak u zeme, potom prevest rozdil tlaku v milibarech na stopy, a dostali byste tak vysku budovy."

"Protoze jsme ale trvale nabadani, abychom uplatnovali nezavisle mysleni a pouzivali vedecke metody, bylo by nepochybne nejlepsi zaklepat na domovnikovy dvere a rict mu: Kdybyste chtel pekny novy barometr, dal bych vam tenhle, kdyz mi sdelite vysku tohoto mrakodrapu."

Ten student byl Niels Bohr, jediny clovek z Danska, ktery ziskal Nobelovu cenu za fyziku.

Zahajte diskusi ke stránce Niels Bohr

Zahájit diskusi
Zpět na stránku „Niels Bohr“.