František Vladislav Hek

František Vladislav Hek (11. dubna 1769, Dobruška – 4. září 1847, Kyšperk) byl český vlastenec, národní buditel, spisovatel, publicista a skladatel. Spisovatel Alois Jirásek jej použil jako předobraz hlavního hrdiny svého románu F. L. Věk.

Výroky

Co prospěje tobě, že jazyk Boha chválí, jestliže ho i svědomí tvé nechválí?
Hledáme Boha, abychom ho nalezli, a nalezše ho, hledati ještě nepřestáváme, neboť jest neskonečný.
Dobré, když se dobře neužívá, Všecku svou potracuje dobrotu.
Kdož upřímě chce, mnoho může, pokudž se opravdivě vynasnaží.
Ze semene kopřivy neroste lilium.
Přenešťastný člověk, kterýž rozum ztratil, neboť ztratil to, což ho od živočichův dělí.
Krejčí mdlého zraku nit do jehly sotně navléká.
I té nejdelší písničce bude jednou konec.
Koflík prázdný, byť i všecek zlatý byl, žízeň přece neuhasí.
Zrcadlem života jest příklad dobrý.
Počátek ctnosti dobré svědomí.
Daruje-li co komu lakomec, měj to jako za lep na ptáky.
Sotva bude člověka na světě, aby vždy tak přímě kráčel, že by se nikdy šourně nezatočil.
Jistější je dnes nežli zítra.
Dobře ztrávený čas uběhne jako voda.
Každá věc má svou vadu i statečnost.
Kde se klevetníci scházejí, tam má hluchý pokoj.
Kohož sílí Bůh, toho lidé neomdlejí.
Sebe samého přemáhání jestvšech ctností kořenem.
Veselý na cestu tovaryš jest již poloviční cestou.
Člověk v mnohých věcech prohnaný o všelicos se pokusí.
K příteli věrnému žádného není přirovnání.
Blaze domu, v němž rozšafná vládne matka.
Několik píšťal nedělá celé varhany.
Boj srdce dobrého s hlavou zlou nikdy nepomine.
Náhlé obracení nebývá trvalé.
Moudrému nepřichází na světě nic velkého, ale také nic malého.
Msta zamlčená nebo poodložená bývá nejnebezpečnější.
Každý hraje, jak mu padne kostka; dobrý ale hráč dovede i se špatnou kostkou vyhrát.
Nehroz se, děťátko, mračna: nad mračnami Slunce.
Lítá, prve než mu křídla dorostli.
Rok ma krok, příjde, prvé než zvíš.
Zrale považ, prvé nežli cestu nastoupíš, kudy se dáti máš.
Každá řeč bez skutku prázdná jest a daremní.
Kdo se spoléhá na cizí stůl, bývá často bez oběda.
Každý rádce chváli to, k čemu radí; ale někdo radí k sobě.
Kdo lží nabijí, stříli naprázdno.
Bez boje nebývá vítězství.
Mnohý louská ořechy, avšak na vylouštěná jádra cizí chodívá mu veverka.
Snáze nalezne chudoba dobrotince nežli přítele.
Mluv se slepým o barvě, však ztěžka se domluvíte.
Dítě ovšem, neděje li se mu hned všecko po vůli, brečí; ale proto jest a zůstává dítětem.
Byť bys, člověče, všecko, co dobrého a vzácného ve světě máš, ztratil: hlediž jen, abys neztratil sebe samého.

Externí odkazy

Encyklopedický článek František Vladislav Hek ve Wikipedii