Děti chtějí být u matky a nechtějí být váženy, myty, baleny, dávány do inkubátorů, píchany do patiček, obřezávány. Přechod z bezpečí lůna do studeného prostředí, kde je vše tvrdé, bolestivé, cizí a traumatizující, je příliš rychlý. V »krabici«, jak děti nazývají inkubátor, se cítí jako ve vyhnanství působícím psychické problémy – pocity osamění, frustraci, strach, odpor, depresi.[1] — Eva Rheinwaldová
↑MAREK, Vlastimil. Nová doba porodní: život před životem, porod jako zázrak, první tři minuty a jak dál : přirozený porod jako cesta ke společnosti bez násilí. Praha : Eminent, sdružení podnikatelů, 2002. ISBN80-7281-090-1. S. 77.
Encyklopedický článek Inkubátor ve Wikipedii