Jan Sobotka

Jan Sobotka (* 11. ledna 1944, Jičín, Protektorát Čechy a Morava (dnešní Česká republika)) je český spisovatel a aforista.

Výroky

Světská sláva – polní tráva. Leč ze sena jsou živi ještě potomci.
Hodný člověk sype ptáčkům, aby kočky měly co chytat.
Propůjčit se k tomu nemohu. Snad prodat.
Už jsme pravdu odhalili. Zbývá ji jenom usvědčit.
Dříve kradli jen zloději. Dnes kradou i slušní lidé.
Ke slovu génius neexistuje ženská podoba. Ale neexistuje ani ke slovu blbec.
Láska má tisíce podob. Pro souseda může mít dokonce podobu vaší manželky.
Na rozdíl od přátel si ode mne nepřátelé nepůjčují knihy ani peníze a neflirtují s mou ženou. Jsou to zkrátka sympatičtí lidé.
Kde bychom mohli být, kdyby si mladí z nás starých nebrali příklad!
V politice bývá čisto. Myjí se tam ruce, umývají hlavy, jeden druhého utře, mydlí se schody a leští kliky.
Zamyslel bych se sám nad sebou, ale připadá mi to sobecké.
Nevadí, vsadíme-li na špatného koně. Jen nesmíme vsadit na vola.
Květinou řekneš vše a zlatem to upřesníš.
Krajním prostředkem ženy, jak zvítězit, je podlehnout.
Těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Nejlehčeji na pohřebišti.
Jsou dva druhy idiotů. Na jedněch je to vidět.
Na rozdíl od čtenáře knih žádá čtenář novin krev stále čerstvou.
Pohřební ústav je cestovní kancelář specializovaná na výlety do neznáma, s níž ušetříte za zpáteční cestu.
Riziko, že hlupák se zachová chytře, je mnohem menší než riziko, že vzdělanec se zachová hloupě.^[1]

↑ SOBOTKA, Jan. Aforismy o nich, o vás i o nás. 1. vyd. Olomouc : Anag, 2007. 96 s. ISBN 978-80-7263-414-9. S. 73.