Otevřít hlavní menu

Jiří Šlitr

český herec, hudební skladatel, pianista, výtvarník a zpěvák
Hrob Jiřího Šlitra

Jiří Šlitr (15. února 1924 – 26. prosince 1969) byl český hudební skladatel, klavírista, zpěvák, herec a výtvarník.

Řekli o němEditovat

Jiří Suchý

  • O přestávce jsem si přisedl k Miroslavu Horníčkovi a byl jsem představen dr. Jiřímu Šlitrovi. Mým textům se dostalo od obou jmenovaných pochvaly a pak došlo k věcnému jednání. Jiří Šlitr mně stručně navrhl, abychom se spolu pokusili stvořit několik písniček. [1]
  • Jiří Šlitr tenkrát ještě netušil, že bude také někdy hercem, radoval se tedy jenom jako skladatel. Neprojevoval se nijak bouřlivě, nebyl z těch, kteří dávají najevo radost tím, že se opijí a vykřikují, případně plácají kamarády do zad. Seděl stranou a vyzařoval ze sebe spokojenost. A pak přišel k piánu a hrál a my ostatní jsme se shromáždili kolem a zpívali jsme – tak ty bylo téměř po každé premiéře a bylo to moc krásný. [2]
  • A pak přišel den, kdy mě dostihla nepochopitelná zpráva, že tu cestu za klaunstvím a legrací musím dorazit sám. Nevím, kam až se mi podaří dojít, vím jen, že na křižovatku, kterou mám za sebou, nikdy nezapomenu. [3]

Jiří Voskovec

  • O pár let později, za jeho předposlední návštěvy, jsem si na Šlitrově newyorské výstavě koupil slabounce kolorovanou perokresbu té vyhlídky z mého bývalého okna: jednu z jeho typických vykutálených parodií městských krajin. Dnes mi zbyla na zdi co mžik jeho už nevidoucího oka oknem, kterým se už nikdy nepodívám. [4]

Ferdinand Havlík

  • Jirka toho nikdy moc nenamluvil a tak u mnohých lidí budil dojem určitého pavouctví. Myslím si však, že právě dobří komici jsou v podstatě vážní lidé. Jirka se ale uměl i odvázat a legraci miloval. Vzpomínám si na večery po premiérách, kdy Jirka dokázal sedět za piánem až do rána a hrál a zpíval a bavil ostatní. [5]

Jan Werich

  • Jaká je to škoda, že už tu není a že nás nemůže bavit dál, protože Šlitr byl skutečně v tomto oboru jeden z velice vzácných odborníků, protože uměl skládat, uměl hrát na piano a hrát i na jevišti, byl výborný komik a k tomu ke všemu, jak dodával, byl také advokát. [6]

Miroslav Horníček

  • A my jsme mu říkali doktor Klavír. Neboť byl obdařen doktorátem, byl lékařem práv, ale jeho soudní stolicí byl klavír, jeho zákoníkem harmonie. [7]
  • Pak přišel ten černý den, na datu nezáleží, ale já už nikdy nezapomenu, že deset minut před mým vstupem na jeviště Večerního Brna mi řekli: právě hlásili v televizi, že v Praze tragicky zahynul doktor Jiří Šlitr. Nevzal jsem to na vědomí. Odmítám to vzít na vědomí i dnes. Jsou úmrtí, která neuznávám. Nejsou. Popírám je. Nevěřím, že mohou zemřít lidé, kteří dali tolik radosti tolika lidem, právě jako nevěřím, že žijí ti, kdo radost dát nedovedou. [8]

ReferenceEditovat

  1. Jiří Suchý: Tu cestu musím dorazit sám, In: Jiří Suchý: Jiří Šlitr, Supraphon, Praha–Bratislava, 1970, str. 17
  2. Jiří Suchý: Tu cestu musím dorazit sám, In:Jiří Suchý: Jiří Šlitr, Supraphon, Praha–Bratislava, 1970, str. 22
  3. Jiří Suchý: Tu cestu musím dorazit sám, In:Jiří Suchý: Jiří Šlitr, Supraphon, Praha–Bratislava, 1970, str. 26
  4. Jiří Voskovec: Deštníkové dny, In:Jiří Suchý: Jiří Šlitr, Supraphon, Praha–Bratislava, 1970, str. 48
  5. Ferdinand Havlík: Jirku Šlitra jsem poznal v Redutě, In:Jiří Suchý: Jiří Šlitr, Supraphon, Praha–Bratislava, 1970, str. 32
  6. Jan Werich: Měli jsme ho rádi, In: Jiří Suchý: Jiří Šlitr, Supraphon, Praha–Bratislava, 1970, str. 54
  7. Miroslav Horníček: Doktor Klavír, In:Jiří Suchý: Jiří Šlitr, Supraphon, Praha–Bratislava, 1970, str. 11
  8. Miroslav Horníček: Doktor Klavír, In:Jiří Suchý: Jiří Šlitr, Supraphon, Praha–Bratislava, 1970, str. 17

Externí odkazyEditovat