Jiří Šlitr
český herec, hudební skladatel, pianista, výtvarník a zpěvák
Jiří Šlitr (15. února 1924, Zálesní Lhota – 26. prosince 1969, Praha – Nové Město) byl český hudební skladatel, klavírista, zpěvák, herec a výtvarník.
.png)
Ve výrocích editovat
- O přestávce jsem si přisedl k Miroslavu Horníčkovi a byl jsem představen dr. Jiřímu Šlitrovi. Mým textům se dostalo od obou jmenovaných pochvaly a pak došlo k věcnému jednání. Jiří Šlitr mně stručně navrhl, abychom se spolu pokusili stvořit několik písniček.[1]
- Jiří Šlitr tenkrát ještě netušil, že bude také někdy hercem, radoval se tedy jenom jako skladatel. Neprojevoval se nijak bouřlivě, nebyl z těch, kteří dávají najevo radost tím, že se opijí a vykřikují, případně plácají kamarády do zad. Seděl stranou a vyzařoval ze sebe spokojenost. A pak přišel k piánu a hrál a my ostatní jsme se shromáždili kolem a zpívali jsme – tak ty bylo téměř po každé premiéře a bylo to moc krásný.[2]
- A pak přišel den, kdy mě dostihla nepochopitelná zpráva, že tu cestu za klaunstvím a legrací musím dorazit sám. Nevím, kam až se mi podaří dojít, vím jen, že na křižovatku, kterou mám za sebou, nikdy nezapomenu.[3]
- O pár let později, za jeho předposlední návštěvy, jsem si na Šlitrově newyorské výstavě koupil slabounce kolorovanou perokresbu té vyhlídky z mého bývalého okna: jednu z jeho typických vykutálených parodií městských krajin. Dnes mi zbyla na zdi co mžik jeho už nevidoucího oka oknem, kterým se už nikdy nepodívám.[4]
- Jirka toho nikdy moc nenamluvil a tak u mnohých lidí budil dojem určitého pavouctví. Myslím si však, že právě dobří komici jsou v podstatě vážní lidé. Jirka se ale uměl i odvázat a legraci miloval. Vzpomínám si na večery po premiérách, kdy Jirka dokázal sedět za piánem až do rána a hrál a zpíval a bavil ostatní.[5]
- Jaká je to škoda, že už tu není a že nás nemůže bavit dál, protože Šlitr byl skutečně v tomto oboru jeden z velice vzácných odborníků, protože uměl skládat, uměl hrát na piano a hrát i na jevišti, byl výborný komik a k tomu ke všemu, jak dodával, byl také advokát.[6]
- A my jsme mu říkali doktor Klavír. Neboť byl obdařen doktorátem, byl lékařem práv, ale jeho soudní stolicí byl klavír, jeho zákoníkem harmonie.[7]
- Pak přišel ten černý den, na datu nezáleží, ale já už nikdy nezapomenu, že deset minut před mým vstupem na jeviště Večerního Brna mi řekli: právě hlásili v televizi, že v Praze tragicky zahynul doktor Jiří Šlitr. Nevzal jsem to na vědomí. Odmítám to vzít na vědomí i dnes. Jsou úmrtí, která neuznávám. Nejsou. Popírám je. Nevěřím, že mohou zemřít lidé, kteří dali tolik radosti tolika lidem, právě jako nevěřím, že žijí ti, kdo radost dát nedovedou.[8]
Reference editovat
- ↑ Jiří Suchý: Tu cestu musím dorazit sám, In: Jiří Suchý: Jiří Šlitr, Supraphon, Praha–Bratislava, 1970, str. 17
- ↑ Jiří Suchý: Tu cestu musím dorazit sám, In:Jiří Suchý: Jiří Šlitr, Supraphon, Praha–Bratislava, 1970, str. 22
- ↑ Jiří Suchý: Tu cestu musím dorazit sám, In:Jiří Suchý: Jiří Šlitr, Supraphon, Praha–Bratislava, 1970, str. 26
- ↑ Jiří Voskovec: Deštníkové dny, In:Jiří Suchý: Jiří Šlitr, Supraphon, Praha–Bratislava, 1970, str. 48
- ↑ Ferdinand Havlík: Jirku Šlitra jsem poznal v Redutě, In:Jiří Suchý: Jiří Šlitr, Supraphon, Praha–Bratislava, 1970, str. 32
- ↑ Jan Werich: Měli jsme ho rádi, In: Jiří Suchý: Jiří Šlitr, Supraphon, Praha–Bratislava, 1970, str. 54
- ↑ Miroslav Horníček: Doktor Klavír, In:Jiří Suchý: Jiří Šlitr, Supraphon, Praha–Bratislava, 1970, str. 11
- ↑ Miroslav Horníček: Doktor Klavír, In:Jiří Suchý: Jiří Šlitr, Supraphon, Praha–Bratislava, 1970, str. 17
Externí odkazy editovat
Encyklopedický článek Jiří Šlitr ve Wikipedii
