Domněnka, že se lidé sami naučí chovat se slušně, je nebezpečně naivní. Nebude od koho se učit a ke slušnosti nebude ani praktický důvod. Pro jednotlivce je často neslušnost výhodná, skýtá okamžitý zisk. Zůstane-li nepotrestán, pro jeho okolí je jeho příklad nakažlivý. A tak se vyrábějí, kupují a prodávají filmy, kazety a magazíny hloupé a ještě hloupější, sprosté a ještě sprostější, surové a ještě surovější a postupně si na ta sprosťáctví zvykáme, nemorální klima nás obrůstá…[1] — Jiří Menzel