Přechylování

Ve výrocích

Bojím se o češtinu, že se bude přizpůsobovat cizím vzorům i tím, že přestane přechylovat. A pak by mohla začít přestat i skloňovat.^[1]
— Jiří Kraus (o přechylování)
Přechylování cizích ženských příjmení bude vždy přetlačovaná mezi bohemisty a ostatními a v dané chvíli zvítězí ten, kdo bude více křičet.^[2]
— Eva Vašíčková
(Přechylování) zdvihá nepřiměřenou vlnu emocí. Občas se ozvou čtenáři s tím, že jsme hlupáci, tupci, kteří se dávno měli poučit, jak se jména píšou u nich v Kanadě, v Německu či ve Spojených státech. My se však řídíme tím, aby čtenář okamžitě a bez pochybností věděl, o kom píšeme, zda o ženě, či o muži.^[1]
— Eva Vašíčková

Přechylování příjmení v češtině neboli odvozování ženských podob příjmení z příjmení mužských, a to příjmení domácího i cizího původu, je pro češtinu zcela přirozené. Účelem přechylování je smysluplné dorozumění, snaha vyhnout se nepřirozeným větám.^[1]
— Ústav pro jazyk český AV ČR

↑ ^1,0 ^1,1 ^1,2 DOLEJŠÍ, Václav; GAZDÍK, Jan. Přechylování ženských jmen: hrozí Hillary Clinton i Piafová. iDnes.cz [online]. 2009-02-28 [cit. 2013-09-05]. Dostupné online.
↑ VAŠÍČKOVÁ, Eva. GLOSA: Po prudkých bojích jazykovědců potichu přijdou změny. iDnes.cz, 2011-08-04. Dostupné online [cit. 2013-09-05].