- Dvě oči k vidění, dvě uši ke slyšení a jedna ústa k mlčení.[1]
- Hlad je silnější než strach.
- Hlupák říká, co ví, moudrý ví, co říká.
- Dilino phenel, so džanel, goďaver džanel, so phenel.
- Chytrému napověz, hloupého trkni.
- Goďavereske laveha, dilineske Rugin.
- Jaká matka, taková dcera. Jaký otec, takový syn.
- Savi daj ajsi čhaj. Savo dad ajso čhavo.
- Kdo má rád jenom sebe, neví, co je štěstí.
- Ko kamel ča pes, na džanel s'oda bacht.
- Kdo nemá chléb, je chudý, kdo nemá rozum, je ješte chudší.
- Kas nane maro - čoro, kas nane goďi - mek čoreder.
- Každý pták si zpívá svoji píseň.
- Sako čiriklo peskeri gili giľavel.
- Lépe s moudrým roztloukat kamení, než s hlupákem jíst buchty.
- Feder goďavereha bara te phagerel, sar dilineha bokheľa te chal.
- Můžeš spočítat, kolik je jablek na stromě, ale nemůžeš spočítat, kolik je stromů v jablku.
- Ne všichni lidé jsou podobní stromům.
- Někdo ti může poradit, někdo tě může usměrnit, ale člověka ze sebe musíš učinit sám.
- Averdženo tut šaj del goďi, averdženo tut šaj del drom, aľe manušes tutar mušines te kerel ča tu jekh.
- Nezahazuj velkou cestu pro malou.
- Nestyď se, Rome, za to, že jsi černý. Vždyť černá země dává bílým chléb.
- Podej příteli ruku, ale spočítej si prsty.
- Přijde čas, kdy se nás zima zeptá, co jsme dělali přes celé léto.
- Rom s Romem, gádžo s gádžem.
- Rom romeha, gadžo gadžeha.[2]
- Slunce svítí pro každého.
- O kham sitinel prekal sakoneste.
- Ten, kdo tě chce zotročit, ti nikdy neřekne pravdu o tvých předcích.
- Ukaž gadžovi, že jsi člověk, a on ti ukáže, že i on je člověk.
- Sikhav gadžeske, kaj sal manuš, jov tuke sikhavela, hoj the jov hin manuš.
- Uřízni si jazyk než ti jazyk uřízne hlavu.
- Život se skládá z mnoha lží a z trošky pravdy.
- ↑ Lidové noviny, září–listopad 2007 (přesné číslo neznámo)
- ↑
JAKOUBEK, Marek. Romové – konec nejednoho mýtu. Praha : Socioklub, 2004. Dostupné online. S. 14.
- Encyklopedický článek Romština ve Wikipedii