Henry David Thoreau: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Vlakovod (diskuse | příspěvky)
mBez shrnutí editace
delink neodpovídajících položek; fix link
Řádek 5:
----
 
* [[Člověk|Lidé]] se trefí jen tam, kam míří. A&nbsp;proto – ač se jim to právě ani trochu nedaří – měli by raději mířit vysoko.<ref name="walden" />
* Nejlepší je ta [[vláda]], která nevládne vůbec.
* Armádě o&nbsp;třech divizích možno odejmouti velitele a uvésti ji v&nbsp;nepořádek; ale nejponíženějšímu a nejprostšímu muži nemožno odejmouti jeho myšlenku.
* Bosé nohy jsou starší nežli střevíce.
* Buďsi tvůj život jakkoli nízký, pusť se s&nbsp;ním do křížku a žij jej; neprchej před ním a nespílej mu. Není tak špatný, jako ty jsi. Vypadá nejubožeji, když jsi nejbohatší. Sudílek najde i na ráji chyby. [[Láska|Miluj]] svůj život tak chudý, jak je.
* Býti probuzen znamená býti živ.
* Civilizace sice zdokonalila naše [[dům|domy]], ale nezdokonalila také tak lidí, kteří v&nbsp;nich obývají. Vytvořila paláce, ale nebylo tak snadno vytvořiti šlechtice a [[král]]e.
* Cožpak musíme vždy hleděti k&nbsp;tomu, abychom měli stále více. Nemohli bychom se spokojit také někdy s&nbsp;málem?
* Čas je jenom proud, ve kterém chytám ryby, piji z&nbsp;něho, ale zatím co piji, vidím písčité dno a vidím, jak je mělké. Jeho sotva znatelný tok odplyne, ale věčnost zůstává.
* Člověk by se měl nejraději oblékati tak jednoduše, aby se sám mohl odíti potmě a měl by žíti po všech stránkách tak samostatně a pohotově, aby, kdyby se města zmocnil [[nepřítel]], mohl jako starý [[filosofie|filosof]] vyjíti z&nbsp;brány bez bázně s&nbsp;prázdnýma rukama.
* Člověk je tím bohatší, čím méně má věcí, o&nbsp;které se musí starati.
* Dejte mi chudobu, která se těší pravému bohatství.
Řádek 20:
* Dříve než ozdobíme své domy okrasami, očišťme jak své zdi, tak svůj život, a&nbsp;základem všeho učiňme krásnou domácnost a krásný život; doposud smysl pro krásu pěstujeme většinou venku, kde není ani domu, ani domácího pána.
* Chudoba jedné třídy vyrovnává přepych třídy druhé.
* Jako se nám každé roční počasí zdá nejlepší, když přijde jeho doba, tak příchod jara jest jako stvoření [[vesmír|kosmu]] z&nbsp;chaosu a uskutečnění Zlatého věku.
* Jestliže jste postavil vzdušný zámek, vaše práce nemusí být zbytečná. Nyní k&nbsp;němu dělejte základy.
* Jestliže snahy člověka civilizovaného nejsou cennější než divochovy, užívá-li většiny svého [[život]]a, aby si zajistil jenom nutné životní potřeby a pohodlí, proč by měl míti lepší obydlí než divoch?
Řádek 29:
* Kdybych byl obmezen po všechny své dny na kout podkrovní světničky jako pavouk, svět by byl pro mne právě tak široký, pokud bych měl kolem sebe své myšlenky.
* Má-li tvá [[ruka]] nadbytek, buď štědrý jako strom datlový; ale nemůžeš-li nic poskytnouti, buď azaď, neboli muž volný jako cypřiš.
* Měli bychom rozdávati svou [[odvaha|odvahu]], a&nbsp;ne své zoufání, svou dobrou mysl a [[zdraví]], a&nbsp;ne svou [[nemoc|chorobu]], a&nbsp;starati se, aby se nákazou nešířila.
* Miluji samotu. Nikdy jsem nepřišel na druha, který byl tak družným jako samota. Vyjdeme-li mezi lidi, jsme větším dílem opuštěnější, než když zůstaneme ve světnici. Myslící nebo pracující muž je vždy o&nbsp;samotě, ať je kdekoli. Samota se neměří mílemi cesty, jež jsou mezi člověkem a jeho bližními.
* Myšlením můžeme býti bez sebe a přece býti při smyslech.
Řádek 56:
* Žádný [[zákon]] nikdy neučinil lid více spravedlivým a dvojnásobně to platí o&nbsp;úctě k&nbsp;zákonu.
* Mnoho mužů slouží státu ne jako lidé, ale jako stroje. Oni tvoří armádu, zálohy… ve většině případů nevládnou vlastním úsudkem, nebo morálním smyslem, jsou jako stromy a půda a kameny… Takoví lidé si nezaslouží více respektu než slamění strašáci. Mají stejnou cenu jako poslušní psi nebo koně. A&nbsp;přece jsou právě tito lidé považováni za dobré občany.
* [[Moudrost|Moudrý]] člověk může být užitečný jenom jako člověk, ne jako kus hlíny, který chrání noru před průvanem, takovou službu zvládne i jeho prach.
* Ani na okamžik nemohu uznat svoji vládu, která také vládne otrokům.
* Když se z&nbsp;vady stane samotný mechanismus, když se útlak a loupení mění v&nbsp;instituci, říkám, takového útlaku je nutno se zbavit.
Řádek 71:
* Menšina je bezmocná, a&nbsp;pokud se podřizuje většině, není dokonce ani menšinou, ale je neporazitelná, když se do věci vloží celou svou vahou.
* Nenarodil jsem se proto, abych byl k&nbsp;něčemu donucován, vždy budu dýchat po svém vlastním způsobu. Uvidíme, kdo je silnější. Jakou sílu mají masy? Jenom kteří se řídí vyššími zákony než já, mne mohou k&nbsp;něčemu nutit… Nechci ani slyšet o&nbsp;lidech, kteří by byli většinou nuceni žít určitým způsobem života.
* Já nejsem zodpovědný za úspěšné fungování mašinérie společnosti. Chápu, že když vedle sebe vzklíčí žalud a kaštan, oba se snaží získat pro sebe co nejvíce místa, a&nbsp;oba se při tom řídí svými vlastními zákony a rostou a [[Květ|kvetou]], jak nejlépe dovedou, až třeba jeden z&nbsp;nich zastíní a zahubí toho druhého. Když rostlina nemůže žít podle své povahy, zahyne. O&nbsp;člověku to platí taktéž.
* Nemoudří vládci a reformátoři nemohou překážet člověku, který se těší svobodným myšlenkám, představám a [[Fantazie|fantaziím]].
* Svobodný a osvícený [[stát]] může existovat jen tam, kde jedinec je uznáván jako vyšší a nezávislá síla, ze které pak pochází síla a autorita státu a dle toho je s&nbsp;jedincem také tak nakládáno.