Antonín Petrák: Porovnání verzí

'''Antonín Petrák''' (14.  dubna  1912, Vídeň - 7.  února  2009, Ružomberok), známý též jako '''Anton Petrák''', byl voják západní armády, opakovaně vězněn za komunismu. Po revoluci povýšen do hodnosti generálmajora v.v. a  vyznamenán prezidentem Havlem Řádem bílého lva. Je nositelem mnoha československých, britských a  francouzských vyznamenání za účast v  boji.

* Nikdo z nás nebyl v té době tím, za kterého se dnes vydává. Jeden má minulost fašismu, druhý [[komunismus|komunismu]], další minulost kolaboranta obou těchto režimů. Byli jsme v situaci, ve které se nedoporučuje vstupovat s lejnem v zápas, protože ať prohraješ nebo zvítězíš, do koupele jít musíš. Dluh vůči vlastní minulosti má každý z nás. Jestliže ale někdo ospravedlňuje či brání svá životní rozhodnutí, která mu neslouží ke cti či ho staví do fašistického nebo komunistického frontu, a svádí všechno na německý či stranický nátlak, je třeba mu povědět, že byli i tací, které osobní čest a úcta k mravním hodnotám přivedla k rozhodnutí odejít a bojovat za svou vlast se zbraní v ruce.<ref name="odesel-valecny-hrdina">MAJER, P.: Odešel válečný hrdina Generálmajor v.v. Ing. Antonín Petrák. Vojenské rozhledy 2/2009. https://www.vojenskerozhledy.cz/kategorie-clanku/personalie/odesel-valecny-hrdina-generalmajor-v-v-ing-antonin-petrak</ref>

* [[vlastenectví|Láska k vlasti|Láska k&nbsp;vlasti]] a hrdost k vlastnímu státu je krásná věc, ctí každého muže. Vyžaduje slušného a čestného občana s upřímnými citovými vlastnostmi, schopného ve prospěch společnosti plnit přísahu vojáka – občana na místě nejčestnějším.<ref name="odesel-valecny-hrdina" />

* Byli jsme burcováni duševně i politicky, zbavit náš rozum lhostejnosti k našemu domovu, byli jsme vedeni upřímnou hrdostí být schopni položit za vlast oběť největší. Byli jsme vedeni k rozhodnutí, sáhnout po zbrani k obraně svých nejdražších cílevědomou mravní přípravou. Ti, kteří přešli na boj v týlu nepřítele, učinili tak s vědomím, že pro vysílání vojenských osob v civilním oblečení s trhavinami v batohu neexistují v protokole o vedení války žádné ustanovení o zajatých a raněných. Byli jsme vedeni láskou[[Láska k vlasti|láskou k&nbsp;vlasti]], která se pěstovala v rodině a ve škole. Všechny tyto pojmy jsou těžce pochopitelné těm, kteří jako důkaz svého vlasteneckého cítění ukazují pěst komunistické strany hrozící kulturou třídního boje. Buďme fair a připusťme, že nevědomost hříchu nečiní. Je totiž stále dost těch, kteří přebarveni hovoří o tom, čemu nerozumí. Ti, kdož prošli výchovou Pionýra a Svazu mládeže, byli soustavně vychováváni v&nbsp;[[Láska k vlasti|lásce k &nbsp;vlasti]] těmi, kteří vyzdvihovali takové partyzány, kteří za lásku[[Láska k vlasti|lásku k&nbsp;vlasti]] považovali trestný čin – znárodnění. [[komunismus|Komunistický režim]] byl bez pochyby zločinný, to je třeba stále zdůrazňovat zvlášť mladé nastupující generaci. Mravní síla v&nbsp;[[Láska k vlasti|lásce k &nbsp;vlasti]] je těžko pochopitelná tam, kde je humanita vykládána partyzánskou lůzou a &nbsp;v&nbsp;komunistickém [[komunismus|komunistickémsekretariát]] sekretariátěě.<ref>MAJER, P.: Odešel válečný hrdina Generálmajor v.v. Ing. Antonín Petrák. Vojenské rozhledy 2/2009. https://www.vojenskerozhledy.cz/kategorie-clanku/personalie/name="odesel-valecny-hrdina-generalmajor-v-v-ing-antonin-petrak<" /ref>