Pohraničí: Porovnání verzí

* Hned od počátku jsme odmítli pokus provést osídlení '''pohraničí''' tak, aby noví zemědělci byli hned finančně zatíženi a byli nuceni platit vysoké ceny. Prosadili jsme, že budou za tuto půdu platit hodnotou, rovnající se jedno- až dvouročnímu výnosu této půdy… Ve zvláštních případech bude přidělována do vlastnictví i zdarma. Byly hlasy, které se vyslovovaly pro vyšší úplatu. Odmítli jsme je s poukazem na to, že osídlit '''pohraničí''' českými lidmi je zájmem státu a národa… Prosadili jsme, že držitelům usedlostí, majícím na to nárok a schopnosti, bude usedlost, půda a živý i mrtvý inventář přidělen natrvalo do vlastnictví… V příštích týdnech a měsících bude uděleno asi 120 000 dekretů českým zemědělcům, podle kterých jim budou usedlosti a půda přiděleny do plného vlastnictví… Do '''pohraničí''' nešli žádní [[boháč]]i, nýbrž lidé nemajetní, a proto budou dávek z majetku a z přírůstku majetku ušetřeni… Proto se také reakce vzteká. Vidí 120 000 českých zemědělských usedlostí, které by velmi ráda zabrala sama… Je proto pochopitelné, že ze zášti pomlouvají. S tím také souvisí otázka „zlatokopů“. Před několika dny bylo v Praze mluveno o volbách a pravděpodobných výsledcích. Při rozhovoru padla poznámka: „Po volbách se uvidí, která strana poslala do '''pohraničí''' nejvíce zlatokopů“. Velmi ostře jsme odmítli tuto drzou urážku našich '''hraničářů'''. Zlatokopy do '''pohraničí''' neposílala vůbec žádná politická strana… Ale i když připustíme, že byly a částečně jsou zlatokopecké jevy, pak si jen představme, jak by asi tito zlatokopové vypadali za éry agrárnické. Ne s batohy a kufříky - o banky, velkostatky a továrny by se pánové dělili! — [[Klement Gottwald]]<ref>Volby 1946 – vítězství KSČ a odsun Němců (z projevu předsedy vlády a KSČ Klementa Gottwalda ve Znojmě 17. března 1946). URL: http://www.fronta.cz/dotaz/volby-1946-vitezstvi-ksc-a-odsun-nemcu</ref>

* '''Hranice''' niesú korzo, aby sa tu volakdo prechádzal! — [[Gustáv Husák]]{{Doplňte zdroj|20120309172937}}

* '''Hraniční regiony''' pak z okrajové polohy na národní úrovni „stoupají“ k vnitřní poloze v rámci integrující se [[Evropa|Evropy]], přičemž regionální spolupráce přes hranice je nejen posiluje, ale často vytváří i jejich identitu. — [[Brigitte Schabhüser]]<ref>Brigitte Schabhüser: Grenzregionen in Europa. Zu ihrer derzeitigen Bedeutung in Raumforschung und Raumordnungspolitik, in: Informationen zur Raumentwicklung

20 (1993), Nr. 9-10. Citováno ze serveru České pohraničí po Schengenu, URL: http://www.euborderland.cz</ref>