Třicetiletá válka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Dopad |
+z Otty, změn a form. |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Defenestration-prague-1618.jpg|thumb|''...nohami o zemi zapírali a za milost žádali.'']]
==Události==
*
*:Toto napsal [[Pavel Skála ze Zhoře]] k zlomovému okamžiku druhé pražské defenestrace z roku 1618, těsně před vyhozením místodržících.
*
*:Úryvek z kondolence Karla I. své sestře Alžbětě po smrti titulárního českého krále Fridricha Falckého v roce 1632.
===Bitva na Bílé hoře===
[[Soubor:White Mountain plan.jpg|thumb|''...na pět tisíc lidí – většinou proti výslovnému zákazu – bylo v Praze...'']]
*
:Vrchní velitel stavovské armády kníže Anhalt popisuje situaci české armády a zmiňuje onu pověstnou dezerci. Čísla nejsou úplně přesná, vzhledem k tomu, že kníže mírně armádu podhodnocoval a nezapočítával Uhry.
*
*:Pohled císařsko-ligistických důstojníků na bitvu.
*
*:Ze zápisů Buquoyova
*„Stáli na prostřední výšině bělohorské. Přesilou nepřátelskou ohroženi a na třech stranách obklíčeni opustili dosavadní své místo, a aby alespoň záda měli kryta, ustoupili do nížiny, kteráž podél zdi obory královské k Ruzyni se táhne. Verdugo, jehož jízda pronásledovala utíkající vojsko královské, udeřil první s jízdou plukovníka Löbela na poslední zbytek české armády. Moravané uvítali jej prudkou palbou. Verdugo seznav, že s jízdou samotnou na tak nepříležité poloze nedojde rychlého vítězství, poslal pro pěchotu. Maxmilián z Lichtenšteina vypravil na pomoc Neapolitány, kteříž s hroznou zuřivostí útok učinili. Strašné nastalo vraždění. Muž proti muži zápasil s největší krutostí. Moravané pohrdajíce životem nechtěli jako zakoupení cizí žoldáci s bojiště utíkati, a proto zoufalý činili odpor. Avšak ani hrdinský, nadšený duch nemohl zvrátiti přesily nepřátelské. Padli se zbraní v ruce, zachránili posledním bojem česť jména českého a těly svými pokryli zemi, pro kterouž jako věrní její synové do posledního dechu byli bojovali. Mrtvá těla zbitých přátel i nepřátel ležela u zdi obory královské po 10 až 12 na sobě jako hromady pokáceného dříví. Skrovná jenom čásť dostala se i s vůdcem Jindřichem Šlikem. jenž zajat s mečem vytaseným, za živa do rukou nepřátel. Hrdinským odporem Moravanův skončena bitva na Bílé hoře.“
* ''...trefil v 22. neděli po sv. Trojici, četlo se ve vší katolické církvi to evangelium u sv. Matouše v 22. kap.: „dejte, což je císařovo, císaři a co božího, Bohu“. (Ale zmýlili se se hrubě ti dobří a prozřetelní muži, poněvadž toho roku a ten den, když se to potkání sběhlo, nenalézá se v žádném novém českém kalendáři 22., ale 21. neděle po sv. Trojici a evangelium se nečetlo o dávání platu, ale o uzdravení syna králíkova, jakž to z kalendářů k tomu vydaných očitě se spatřuje a nachází).''▼
*:Působivé vylíčení posledních minut bitvy z ''Ottova slovníku naučného'', dnes už ale víme, že se tam bili němečtí žoldáci, stejně jako v celé české armádě.
:Slovy Skály ze Zhoře popsán problém s úryvkem [[Bible|evangelia]], který se té neděle 8. listopadu četlo. Římští katolíci mluvili symbolicky o uplatnění právoplatných nároků císaře, oproti tomu protestanti o uzdravení králíkova syna (dle tehdejšího překladu, J 4,46–53) což bylo také symbolické, protože Fridrich Falcký byl pejorativně označován „králík“.▼
▲*
* ''V neděli 21. po sv. Trojici – k nížto v kalendáři jeho českém přiloženo jest evangelium o uzdravení syna králíkova, a ne, jak druhá strana jisté, o penízi daně, leč snad Římané v církvi své něco jiného ten rok zachovávali...''▼
▲*:Slovy Skály ze Zhoře popsán problém s úryvkem [[Bible|evangelia]], který se té neděle 8. listopadu četlo. Římští katolíci mluvili symbolicky o uplatnění právoplatných nároků císaře, oproti tomu protestanti o uzdravení králíkova syna (dle tehdejšího překladu, J 4,46–53) což bylo také symbolické, protože Fridrich Falcký byl pejorativně označován „králík“.
:Novoměstský konšel Lukáš Karban opět o problému s počtem nedělí.▼
▲*
* ''Byl také ten den nedělní oktáb památky všech svatých v nebi přebývajících. Neboť nastal již čas pomsty a když jsou kalvinisté přes celý rok popouzeli na sebe všechny svaté a bojovali sami proti nepřátelům svým, aby neřekli o nich potupu a posměchu to, že by v nebesích seděli slepí i hluší.''▼
▲*:Novoměstský konšel Lukáš Karban opět o problému s počtem nedělí.
:Další symbolika neděle od Skály ze Zhoře, vyjadřující jistou nevoli ke kalvinistům.▼
▲*
▲*:Další symbolika neděle od Skály ze Zhoře, vyjadřující jistou nevoli ke kalvinistům.
==Politika==
*
*:Z promluvy Fridricha Falckého k českým stavů 21. října 1619, kde chápe přijetí titulu krále jako poslání.
*
*:Anglický král Jakub I. ke španělskému vyslanci Gondomarovi 7. dubna 1620.
*
*:Obhajoba vstupu Francie na straně protestantských sil v roce 1635 od prvního ministra Francie [[Armand-Jean du Plessis de Richelieu|kardinála Richelieu]].
==Běžný život==
*
*:Takto popisuje přímý účastník války [[Hans Jakob Christoffel von Grimmelshausen]] situaci města Gelnhausenu po bitvě u Nördlingenu ve svém ''Podivínském simplicissmusu''
*
*:A takto, opět Grimmelshausen, popisuje spížování armád, jak to bylo ve své době na některých místech obvyklé.
==Dopad==
*
*:Takto kriticky se vyjadřuji [[Bedřich Engels]] ve své ''Německé selské válce'' ke třicetileté válce.
*
*:Opět slova Bedřicha Engelse, kterými se vyjadřuje k vestfálskému míru a možnosti svolávání vlastní armády jednotlivým knížatům.
==Reference==
|