Alexandr Sommer Batěk: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Blahma (diskuse | příspěvky)
Blahma (diskuse | příspěvky)
m →‎Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924: oprava chyby v originálu knihy s poukázáním na toto původní znění v komentáři
Řádek 28:
* Mnohem nepříjemnější pro mne mělo následky, že snažil jsem se smířiti české esperantisty. Byla tu ''[[w:eo:Bohema Unio Esperantista|Unie]]'', která byla seskupena kolem [[w:Eduard Kühnl|esperantisty K.]] a pak ''[[w:eo:Bohema Asocio Esperantista|Associe]]'' družící se k [[w:eo:Hynek Karel Bouška|esperantistovi B.]] Já snažil se poznati, u koho je pravda, žádal jsem letákem všechny čelné esperantisty, aby mi sdělili, proč je ten svár. Dostal jsem velký počet dopisů, jichž uveřejněním vyšlo na jevo, že pan K., jinak velmi bystrý člověk, si hraje na diktátora v Unii, odkud dává vylučovati všechny lidi jemu nepohodlné. Přímo mne urazilo, když byl vyloučen i čestný člen a zakladatel esperanta u nás, ''[[w:Theodor Čejka|Theodor Čejka]]'', učitel z Bystřice pod Hostýnem. Rázně jsem se ho ujal a o výsledku své ankety jsem referoval v Praze ve zvláštní schůzi, k níž byli pozváni četní esperantisté. To mi vyneslo zvolení za předsedu Associe, ale zároveň tolik nesnází a pronásledování od stoupenců pana K. mi to způsobilo, že jsem se po roce předsednictví vzdal a nechtěje si ještě více překážek v cestu klásti, než jsem jich již měl, stykům s českými esperantisty jsem se raději vyhýbal, ač mi to bylo vždy líto. Ale mé zkušenosti byly příliš smutné.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Sommer Batěk | jméno = Alexandr | titul = Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924 | vydavatel = B. Kočí | místo = Praha | rok = 1925 | počet stran = 450 | jazyk = česky | strany = 193–194 | poznámka = Roku 1908}}</ref>
 
* Za nějaký čas jsem dostal dopis od esperantisty prof. ''[[w:eo:Clarence Bicknell|Bicknella]]'', který mne velmi vřele zval do ''[[w:Bordighera|Bordighery]]'' v Italii. Rozhodl jsem se tam jeti a dne 11. listopadu 1909 jsem vyjel z [[w:Lošinj|Lošína]] do Terstu a odtud v noci parníkem do ''Benátek''. […] V ''Bordigheře'' jsme se zase zařídili po svém. U Bicknellů jsem býval hostem a chodil jsem s profesorem na vycházky, na nichž mi ukazoval přírodopisné zvláštnosti. Prohlédli jsme si tam nádherné Wintrovy zahrady, v nichž se pěstují palmy pro různé církevní slavnosti v celé Evropě. Jinak se pěstují palmy k obřadům katolickým, jinak k židovským. Bicknell<!-- v originále: Bicknel --> má v Bordigheře vlastní museum, kde má uloženy nálezy svých praehistorických písem vysoko pod ledovci jím objevených.<!-- v originále: objeveným --> Jeho vila jest ozdobena esperantskou hvězdou. Jest horlivý esperantista. V Bordigheře jest četná kolonie anglická, ale Bicknell, ač Angličan, mluvil s každým jen esperantsky. Také jeho sluha jinak nemluvil. Jeho zásluhou lze se v Bordigheře i v obchodech domluviti esperantem. Za mé přítomnosti uspořádal Bicknell<!-- v originále: Bicknel --> ve svém museu sjezd esperantistů italských a francouzských, které si pozval z [[w:Nice|Nizzy]] a hostil je ve velkém sále svého musea. Zažili jsme veselé odpůldne a večer jsme se rozcházeli za zpěvu [[w:La Espero|esperantské hymny]]:<br /> „En la mondon venis nova sento,<br /> tra la mondo iras forta voko“.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Sommer Batěk | jméno = Alexandr | titul = Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924 | vydavatel = B. Kočí | místo = Praha | rok = 1925 | počet stran = 450 | jazyk = česky | strany = 202–203 | poznámka = Roku 1909}}</ref>
 
* Za naší nepřítomnosti dobře nám hlídal nás byt milý přítel můj ''[[w:Stanislav Kamarýt|Dr. Kamaryt]]'', který mne zároveň ve škole zastupoval. Byli jsme již známi z Asocie esperantské, jejíž jsem býval předsedou.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Sommer Batěk | jméno = Alexandr | titul = Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924 | vydavatel = B. Kočí | místo = Praha | rok = 1925 | počet stran = 450 | jazyk = česky | strany = 204–205 | poznámka = Roku 1909–1910}}</ref>