Maxim Gorkij: Porovnání verzí

* Když čteš povídky [[Anton Pavlovič Čechov|Antona Čechova]], je ti jako jako ve smutný den pozdního podzimu, kdy je vzduch tak průzračný a tak ostře se v něm rýsují holé stromy, těsné domy, šediví lidé. Všechno je takové divné, opuštěné, nehybné a bezmocné ... Autorův rozum osvětluje jako podzimní slunce s krutým jasem rozbité cesty, křivé ulice, těsné a špinavé domy, ve kterých se zalykají [[Nuda|nudou]] a leností malincí, ubozí lidé a naplňují tyto své domy nesmyslným, ospalým shonem.<ref>{{Citace elektronického periodika