Jan Amos Komenský: Porovnání verzí

* Jediným [[učitel]]em hodným toho jména jest ten, který vzbuzuje ducha svobodného přemýšlení a vyvinuje cit osobní odpovědnosti.

* Komukoli prospěti můžeš, prospívej rád, možno-li celému světu. Sloužiti a prospívati je vlastnost povah vznešených.

* Nikdy nebylo mým úmyslem latinsky něco psát, natož vydávat. Toliko svému národu abych prospěl některými knihami sepsanými v mateřském jazyce, taková touha mě pojala už jako jinocha a neopustila po celých těch padesát let; k jiným věcem jsem byl přiveden jenom časovými příležitostmi. Abych ovládl svůj jazyk, začal jsem roku 1612 (za pobytu v Herbornu) skládat Poklad jazyka českého, to jest co nejúplnější slovník, přesnou mluvnici, ozdobné i výrazné způsoby mluvy a přísloví. Všechno to jsem svědomitě sbíral, a přičinil jsem se, aby všechno bylo souběžné a souladné s latinou, aby se mohla vyjádřit slova, úsloví, zvláštnosti, pořekadla i sentence se stejnou ušlechtilostí a stejným důrazem (vlastní výrazy vlastními, obrazné obraznými, starobylé starobylými, žertovné žertovnými, průpovídkové průpovídkovými atakdále) tak, aby se kterýkoli spisovatel s nejumnější latinou mohl překládat do češtiny a naopak se stejnou uhlazeností.

* Na tebe národe český a moravský, vlasti milá, zapomenouti nemohu, nýbrž tebe pokladů svých, kteréž mi byl svěřil Pán, dědicem činím.<br />'''Věřím i já Bohu, že po přejití vichřic hněvu, hříchy našimi na hlavy naše uvedeného, vláda věcí tvých k&nbsp;tobě se zase navrátí, ó&nbsp;lide český!''' A pro tuto naději tebe dědicem činím všeho toho, co jsem koli po předcích svých zdědila:<br />Napřed milost k&nbsp;pravdě Boží čisté, kterouž nám před jinými národy prvé službou Mistra Jana Husa našeho ukazovati začal Pán.<br />Druhé, poroučím tobě horlivou žádost k&nbsp;vyrozumívání vždy plnějšímu a jasnějšímu té pravdy Boží, abys znajíc Hospodina hojněji jej poznávati se snažovala. A&nbsp;poněvadž Pán náš Písma svatá zpytovati poručil, odkazuji tobě za dědictví knihu Boží, Bibli svatou.<br />Třetí, poroučím obzvláště také milost (lásku) k&nbsp;církevnímu řádu a milostné té kázni, kteráž mezi dítkami Božími býti má a musí.<br />Čtvrté, odevzdávám horlivost k&nbsp;sloužení Pánu Bohu a k&nbsp;sloužení jemu jedním ramenem.<br />Páté, odevzdávám tobě také a synům tvým snažnost v&nbsp;pulérování (tříbení), vyčišťování a vzdělání milého našeho a milostného otcovského jazyka.<br />Šesté, odkazuji tobě mládeže lepší, pilnější a zdárnější cvičení, nežli bývalo.<br />''Kšaft umírající matky Jednoty Bratrské („šestero odkazů“)''<ref>cit.dle Štěpán Šoltész: Dějiny křesťanské církve. Kalich Praha 1971, 3. vydání, S. 105</ref>