Dílo:1984: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: kosmetické úpravy
Vlakovod (diskuse | příspěvky)
+ popis + kat + inter wiki + kapit
Řádek 2:
[[Soubor:1984-Big-Brother.jpg|náhled|]]
 
'''1984''' je antiutopický (dystopický) román, který napsal anglický spisovatel [[George Orwell]] v roce 1949.
 
== Citace ==
=== Výroky ===
* [[Válka]] je [[mír]]<br />[[Svoboda]] je [[otroctví]]<br />Nevědomost je [[síla]]
* [[Svoboda]] znamená svobodně prohlásit, že dvě a dvě jsou čtyři. Jestliže toto je dáno, všechno ostatní z toho vyplyne.
Řádek 20 ⟶ 24:
* Nejúděsnější na tom všem není, že člověka mohou zabít za to, že smýšlí jinak, ale to, že by mohli mít pravdu.
* V kritických chvílích [[člověk]] nebojuje s vnějším nepřítelem, ale vždycky s vlastním tělem.
* „Nenávidím čistotu, nenávidím dobrotu! Nechci, aby vůbec existovala nějaká ctnost. Chci, aby byl každý zkažený až do morku kostí.“<br />„Tak to jsi teda našel tu pravou. Já jsem zkažená do morku kostí.“<br />„Děláš to ráda? Nemyslím prostě jen se mnou, myslím tu věc jako takovou.“<br />„Miluju to.“<br />To bylo víc, než doufal. Ne pouze láska k jedné osobě, ale živočišný pud, jednoduchá, nezměrná touha; to je [[síla]], kterou roztrhá Stranu na kusy.
* Nešlo jen o to, že pohlavní pud navozuje svůj vlastní svět mimo kontrolu Strany, který je proto třeba zničit, pokud je to možné. Důležitější je, že sexuální strádání vede k žádoucí hysteriii, kterou lze transformovat ve válečnou horečku a uctívání vůdce.
* Uvědomuješ si, že se vlastně ruší minulost, počínaje včerejškem?
Řádek 27 ⟶ 30:
* Nemohou změnit cítění člověka; člověk sám se totiž nemůže změnit, i kdyby chtěl.
* Napadlo ho, že život tohohle člověka je jedno velké divadlo a že z pudu sebezáchovy si nemůže dovolit vypadnout ani na chvíli z role.
* „Jste ochotní obětovat svoje životy?“<br />„Ano.“<br />„Jste ochotní vraždit?“<br />„Ano.“<br />„Páchat sabotážní činy, které mohou způsobit smrt stovek nevinných lidí?“<br />„Ano.“<br />„Zradit svou vlast cizí mocnosti?“<br />„Ano.“<br />„Jste ochotní podvádět, falšovat, vydírat, kazit děti, distribuovat návykové drogy, podporovat prostituci, rozšiřovat venerické nemoci – dělat cokoli, co by mohlo demoralizovat Stranu a oslabit její moc?“<br />„Ano.“<br />„Kdyby například sloužilo našim zájmům vychrstnout dítěti do tváře kyselinu sírovou – jste ochotní to udělat?“<br />„Ano.“<br />„Jste ochotní zříci se své totožnosti a žít do konče života jako číšnice nebo přístavní dělník“<br />„Ano.“<br />„Jste ochotní spáchat sebevraždu, když vám to nařídíme“<br />„Ano.“<br />„Jste ochotní, vy dva, se od sebe oddělit a nikdy už jeden druhého nespatřit“<br />„NE!“ vpadla Julie.
* Po celou historickou dobu, možná už od konce mladší doby kamenné, byly na světě tři druhy lidí: Ti nahoře, Ti uprostřed a Ti dole. … [[Cíl]]e těchto tří skupin jsou naprosto neslučitelné.
* „Nemyslíš si, že mě zastřelí, že ne, kamaráde? Přece člověka nezastřelí, když vlastně nic neudělal – jenom za myšlenky, kterým se nemůže ubránit? Já vím, že člověka spravedlivě vyslechnou. Ach, v tomhle já jim důvěřuju! Přece mají o mně záznamy, ne? Ty přece víš, jaký jsem byl. Vlastně ne špatný chlap. Ne moc chytrý, samozřejmě, ale snaživý. Já se přece snažil udělat pro Stranu všechno, no ne? Vyváznu z toho s pěti lety, nemyslíš? Anebo možná s deseti? Chlap jako já by mohl být v pracovním táboře docela užitečný. Přece by mě nezastřelili jen za to, že jsem jednou vyjel z kolejí?“
* „Kdo tě udal?“ zeptal se Winston.<br />„Moje dcerka,“ řekl Parsons s jakousi žalostnou pýchou. „Poslouchala klíčovou dírkou. Slyšela, co jsem říkal, a hned na druhý den si to štrádovala k patrole. Na takovýho prcka je to výkon, co? Vůbec jí to nemám za zlý. Fakticky jsem na ni pyšný. Každopádně to dokazuje, že jsem ji vychovával ve správném duchu.“
* „Soudruhu! Pane důstojníku!“ křičel. „Tam mě nesmíte dát! Copak jsem vám neřekl všechno? Co ještě chcete vědět? Neexistuje nic, co bych nepřiznal, nic! Jen mi řekněte, co to je, a já to hned přiznám. Napište to a já to podepíšu – cokoli! Jen ne místnost 101!“
* Přiznal se, že zavraždil svou ženu, i když věděl, a jeho vyšetřovatelé to také museli vědět, že jeho žena ještě žije.
Řádek 41 ⟶ 42:
* Možná že člověk ani tolik nepotřebuje, aby ho někdo miloval, ale aby mu rozuměl.
* Je pravda a je nepravda a když se člověk drží pravdy, třeba proti celému světu, není šílený.
* „Existuje Velký bratr?“ – „Samozřejmě, že existuje. Strana existuje. Velký bratr je ztělesněním Strany.“ – „Existuje stejně jako já?“ – „Ty neexistuješ.“
* „Pověz mi,“ zeptal se (Winston), „jak brzy mě zastřelí?“ – „Může to trvat dlouho,“ odvětil O'Brien. „Jsi těžký případ. Ale nevzdávej se naděje. Každý se dřív nebo později vyléčí. Nakonec tě zastřelíme.“
* Zvítězil sám nad sebou. Miloval Velkého bratra.
* „Válka je způsob, jak rozbít na kousky anebo vystřelit do stratosféry či potopit do hlubin moře hmotné statky, které by se jinak daly použít k dosažení nadměrného pohodlí mas a v důsledku toho nakonec i k jejich nadměrné inteligenci.“
Řádek 48 ⟶ 47:
* „Z hlediska těch dole žádná historická změna neznamenala o mnoho víc než změnu jména jejich pánů.“
 
=== Dialogy ===
[[Kategorie:Díla:(vše)]]
* „Kdo tě udal?“ zeptal se Winston.<br />„Moje dcerka,“ řekl Parsons s jakousi žalostnou pýchou. „Poslouchala klíčovou dírkou. Slyšela, co jsem říkal, a hned na druhý den si to štrádovala k patrole. Na takovýho prcka je to výkon, co? Vůbec jí to nemám za zlý. Fakticky jsem na ni pyšný. Každopádně to dokazuje, že jsem ji vychovával ve správném duchu.“
* „Existuje Velký bratr?“<br />– „Samozřejmě, že existuje. Strana existuje. Velký bratr je ztělesněním Strany.“<br />„Existuje stejně jako já?“<br />– „Ty neexistuješ.“
* „Nenávidím čistotu, nenávidím dobrotu! Nechci, aby vůbec existovala nějaká ctnost. Chci, aby byl každý zkažený až do morku kostí.“<br />„Tak to jsi teda našel tu pravou. Já jsem zkažená do morku kostí.“<br />„Děláš to ráda? Nemyslím prostě jen se mnou, myslím tu věc jako takovou.“<br />„Miluju to.“<br />To bylo víc, než doufal. Ne pouze láska k jedné osobě, ale živočišný pud, jednoduchá, nezměrná touha; to je [[síla]], kterou roztrhá Stranu na kusy.
* „Jste ochotní obětovat svoje životy?“<br />„Ano.“<br />„Jste ochotní vraždit?“<br />„Ano.“<br />„Páchat sabotážní činy, které mohou způsobit smrt stovek nevinných lidí?“<br />„Ano.“<br />„Zradit svou vlast cizí mocnosti?“<br />„Ano.“<br />„Jste ochotní podvádět, falšovat, vydírat, kazit děti, distribuovat návykové drogy, podporovat prostituci, rozšiřovat venerické nemoci – dělat cokoli, co by mohlo demoralizovat Stranu a oslabit její moc?“<br />„Ano.“<br />„Kdyby například sloužilo našim zájmům vychrstnout dítěti do tváře kyselinu sírovou – jste ochotní to udělat?“<br />„Ano.“<br />„Jste ochotní zříci se své totožnosti a žít do konče života jako číšnice nebo přístavní dělník“<br />„Ano.“<br />„Jste ochotní spáchat sebevraždu, když vám to nařídíme“<br />„Ano.“<br />„Jste ochotní, vy dva, se od sebe oddělit a nikdy už jeden druhého nespatřit“<br />„NE!“ vpadla Julie.
* „Pověz mi,“ zeptal se (Winston), „jak brzy mě zastřelí?“<br />– „Může to trvat dlouho,“ odvětil O'Brien. „Jsi těžký případ. Ale nevzdávej se naděje. Každý se dřív nebo později vyléčí. Nakonec tě zastřelíme.“
 
== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=1984 (román)}}
 
[[Kategorie:Díla:(vše)Romány]]