Očistec: Porovnání verzí

* Zdá se mi, že člověk, který prošel branou smrti a teď už vidí skutečnou velikost a dobrotu Boží – a v jejím světle si promítá zpětně celý svůj život, vidí každý svůj čin v těch nejširších a místně i časově nejvzdálenějších souvislostech po zákonu příčiny a následku a vidí tedy všechny své chyby se všemi jejich blízkými i vzdálenými důsledky – i chyby jiných, zrozené z těchto jeho chyb – ani se nemůže rázem oddat tváří v tvář Bohu věčnému blaženství. (...) Duši otevřenou tomuto poznání musí zachvátit nesmírná lítost, bolestná lítost, která pak trvá tak dlouho, dokud se na mapě zla budou stále ještě objevovat další a další důsledky našich zlých činů. A v tomto očistném ohni lítosti nad kdysi způsobeným a nadále působícím zlem vidím očistec. – ''[[Radovan Lukavský]] v knize Deset vyznání (2001) [[Marcela Kašpárková|Marcely Kašpárkové]]''<ref>patřičná část knihy dostupná na Vira.cz; http://www.vira.cz/radovan-lukavsky</ref>

* Nepůjdou ovšem všichni do [[Peklo|pekla]], stejně jako nepůjdou všichni do [[nebe]]. Je tu ještě očistec, kde se očišťují slaboši a světáci, neboť ani nejlepší lidé nemohou doufat, že poběží hopky hopky do náručí [[Bůh|Božího]], když strávili celý život tlacháním o deštnících a o rýmě. – ''[[Bruce Marshall]]'' <ref>Bruce Marshall: Plná slávy, str. 8; Vyšehrad, 1966.</ref>

* Jako vojáci, kteří ve válce jsou zajati a po dlouhá léta nuceni žít v cizině, touží po domově, tak i duše v očistci jsou mučeny touhou po nebi a po patření na [[Bůh|Boha]]. – ''[[Franz Spirago]]'' <ref>Franz Spirago: Utrpení a radosti očistce, str. 76; vydaly Školské sestry OSF, 1936</ref>