Otevřít hlavní menu

Vítězslav Nezval

český básník, spisovatel a překladatel
Nezvalova busta

Vítězslav Nezval (26. května 1900, Biskoupky – 6.  dubna 1958, Praha) byl český básník, spisovatel a překladatel, spoluzakladatel poetismu, vůdčí osobnost českého surrealismu, národní umělec (1953), vyznamenaný zlatou medailí Světové rady míru.


  • Když se dva lidé zpronevěří, neuzdraví je ani lék a víckrát si už neuvěří. Tak milujte se vespolek.
  • Láska je magická moc, jež křísí věci mrtvé, věci, jež se zdály býti mrtvými, věci, jichž jako by už ani nebylo.
  • Lhář se nejvíc obelhává sám.
  • Pravým básníkem je ten, kdo mění zlo lidství v dobrodiní krásy; kdo mění meč zla lidství v dobrodiní poezie.
  • Těšit je víc, než být utěšován. Dávat je víc, než brát. Milovat je víc, než být milován.
  • Tisíce jablek spadlo na nos zeměkoule. A jen Newton dovedl těžit ze své boule.
  • Jeho dílo má pro poezii takový význam jak pro život lidstva objevení parního stoje a elektřiny. (Apollinairovi)[1]
  • Slovo mrdat je diamantové, tvrdé, průsvitné, klasické. Jako by vypadlo jako šperk z ušlechtilého alexandrinu, má, poněvadž je zapovězeno, magickou moc. Je jedním z kabalistických zkratek erotického flujda a já je miluji.[2]

ReferenceEditovat

  1. HARTWIGOVÁ, Julia. Apollinaire. 1. vyd. Praha : Odeon, 1966. S. 411.  
  2. LUKÁŠ, Martin. Touha z alkovny – Básnická redukce. Literatura. A2, 10. duben 2019, roč. XV, čís. 8, s. 7. Dostupné online [A3, cit. 2019-04-18]. ISSN 1803-4542.

Externí odkazyEditovat