Vítězslav Nezval

Vítězslav Nezval (26. května 1900, Biskoupky – 6. dubna 1958, Praha) byl český básník, spisovatel a překladatel, spoluzakladatel poetismu, vůdčí osobnost českého surrealismu, národní umělec (1953), vyznamenaný zlatou medailí Světové rady míru.

Výroky

Když se dva lidé zpronevěří, neuzdraví je ani lék a víckrát si už neuvěří. Tak milujte se vespolek.
Láska je magická moc, jež křísí věci mrtvé, věci, jež se zdály býti mrtvými, věci, jichž jako by už ani nebylo.
Lhář se nejvíc obelhává sám.
Pravým básníkem je ten, kdo mění zlo lidství v dobrodiní krásy; kdo mění meč zla lidství v dobrodiní poezie.
Těšit je víc, než být utěšován. Dávat je víc, než brát. Milovat je víc, než být milován.
Jeho dílo má pro poezii takový význam jak pro život lidstva objevení parního stoje a elektřiny.^[1]
— (o Apollinairovi)
Slovo mrdat je diamantové, tvrdé, průsvitné, klasické. Jako by vypadlo jako šperk z ušlechtilého alexandrinu, má, poněvadž je zapovězeno, magickou moc. Je jedním z kabalistických zkratek erotického flujda a já je miluji.^[2]

Dílo

Básně noci

Reference

↑ HARTWIGOVÁ, Julia. Apollinaire. 1. vyd. Praha : Odeon, 1966. S. 411.
↑ LUKÁŠ, Martin. Touha z alkovny – Básnická redukce. Literatura. A2, 10. duben 2019, roč. XV, čís. 8, s. 7. Dostupné online [A3, cit. 2019-04-18]. ISSN 1803-4542.

Externí odkazy

Encyklopedický článek Vítězslav Nezval ve Wikipedii
Kategorie Vítězslav Nezval ve Wikimedia Commons

[juha-1] HARTWIGOVÁ, Julia. Apollinaire. 1. vyd. Praha : Odeon, 1966. S. 411.

[malu-2] LUKÁŠ, Martin. Touha z alkovny – Básnická redukce. Literatura. A2, 10. duben 2019, roč. XV, čís. 8, s. 7. Dostupné online [A3, cit. 2019-04-18]. ISSN 1803-4542.

[1]

[2]