Zdeněk Kühn

Prof. JUDr. Zdeněk Kühn, Ph.D., LL.M., S.J.D. (* 8. října 1973, Nymburk, Československo) je soudce Nejvyššího správního soudu v Brně a profesor na Katedře teorie práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Zdeněk Kühn (2009)

Výroky

• Tvrzení, že ústavní deklarace nadpozitivního práva má normativní účinky a omezuje tak ústavodárce v jeho činnosti, má dalekosáhlé následky. Není proto pravdou, pokud V. Knapp soudí, že „ústavní zákon nemůže být neústavní, resp.protiústavní“, neboť „je - li v nesouladu s jiným ústavním zákonem, platí tu zásada lex posterior derogat priori, resp. lex specialis derogat generali, takže nejde o nesoulad ve smyslu čl. 2 písm. a), nýbrž prostě o derogaci jednoho zákona druhým.“ Domnívám se, že takovéto hodnocení není přesné a nevystihuje (při změně ústavy měnící její nezměnitelné komponenty) ani podstatu věci. S ohledem na to, že článek 9 odst. 2 expressis verbis zakotvuje antipozitivistické komponenty do naší ústavní úpravy, nelze s těmito komponenty nakládat pozitivistickou terminologií. Je tak podle mého názoru nepochybné, že jakékoliv ustanovení zakládající prioritu nadpozitivního práva obdobné našemu článku 9 odst. 2 má tyto následky:

1) Takovéto ustanovení především vylučuje své vlastní odstranění derogací v podmínkách stávajícího ústavního systému 2) Je prakticky i teoreticky představitelná konstrukce ústavních zákonů contra constitutionem, kteroužto ostatně několikrát ústavní soudy v kontinentálním prostoru již naznačily 3) Kompetence určit ústavní úpravu contra constitutionem připadá finálnímu interpretovi ústavy, který má v rámci daného právního řádu možnost autoritativně určovat význam ústavního textu.

Externí odkazy

• Encyklopedický článek Zdeněk Kühn ve Wikipedii