Cesare Cantù

Cesare Cantù (5. prosince 1807, Brivio, Itálie - 15. března 1895, Milán, Itálie) byl italský učenec a spisovatel.

Výroky

Tam se setkáte s Liernou v poměrně prostorné redutě, poté Fiumelatte odhalí obyvatelé zpěněných vln; a není kuriózní, že ji nenavštěvuje a že ji nelíčí. Z jeskyně vyskakují velmi studené vody na 300 metrů, téměř svisle... Do jeskyně, z níž vytéká, se v roce 1383 odvážili tři muži: poté, co ušli asi 6 mil, se ztratili; a po třech dnech bloudění vyšli s takovým strachem, že zemřeli... a nedaleko pramen "Uga", který, aniž by se stále zvětšoval nebo zmenšoval, vytéká z jeskyně, aby stříkal vavřínovou pergolu (Laurus Nobilis ), a oživit umělé vodopády lahodné "Capuana"^[1].
Náboženství pojí národy, jako krev slučuje rodiny: náboženství je příbuzenstvím. Posvěcuje autority, udílí sankci smlouvám mezinárodním, smlouvám mezi lidem a hlavou korunovanou; přísahami upevňuje věrnost, slibem zajišťuje víru, pravdu potvrzuje; zjednává rovnováhu mezi cností a štěstím, ukazujíc k životu jinému.^[2]

↑ Cesare Cantù, Como e il suo lago, p. 78, 1856
↑ NOVÁK, Jan Václav; VOROVKA, Karel. Kniha moudrosti, sborník aforismů a sentencí peadagogických. [s.l.] : Bursík a Kohout, 1892. S. 27. (česky)