Dílo:Eleonora

Eleonora (1842) je krátká romantická povídka Edgara Allana Poa.

Výroky

• Podivné, nádherné květy jako hvězdy pučely na stromech, kde dosud nic nekvetlo. Koberec svítil ještě sytější zelení a tam, kde uvadla sedmikráska, vykvetlo za ni deset rubínových asfodelů. Na každém kroku se probouzel nový život, štíhlý plameňák, dosud zde nevídaný, ukazoval na odiv své nachové peří a s ním tisíce ptáků oslnivě žhnoucích barev. Zlaté a stříbrné rybky se proháněly v řece a z jejího lůna stoupal šum, který se pozvolna sléval v melodii tak konejšivou, tak božskou, jakou vyluzuje jen harfa Aiólova, líbeznější než cokoli na světě krom hlasu Eleonory.
• Spi klidně - neboť duch lásky vše ovládá a řídí. Jsi nyní zproštěn slibů, jichž přísahu jsi složil Eleonoře. Proč, to poznáš až v nebi.
• Ti, kdo sní ve dne, poznávají mnohé z toho, co uniká snivcům pouze nočním.
  They who dream by day are cognizant of many things which escape those who dream only by night.

Externí odkazy

• Encyklopedický článek Eleonora (povídka) ve Wikipedii