Dílo:Les. Návod k použití
Les. Návod k použití je kniha Petera Wohllebena z roku 2017.[1]
Výroky
editovat- Samozřejmě nás může ukrutně naštvat, když se procházíme čerstvě prokácenými lesy a nejkrásnější cesty tonou v blátě. Není to drzost, že se výletnici musí po kotníky brodit bahnem jenom proto, že komerční lesní hospodářství bezohledně těží dřevo? Dokážu pochopit obě strany, tzn. i majitele lesů. Cesty se totiž až na nepatrné výjimky budovaly skutečně jenom proto, aby se pokácené kmeny daly nákladním autem odvézt k nejbližší pile. Brát ohled na ty kdo chtějí v lese odpočívat, si jejich profesní uživatele nemohu dovolit a pro těžkou techniku jsou i blátivé vozovky pořád dost dobré. Dříve se dřevo poráželo pouze v zimě a sváželo výhradně za suchého či mrazivého počasí. V dobách klimatických změn je však chladné roční období většinou jen deštivé a s teplotami kolem nuly.[2]
- Krmení, organizované myslivci, vede k tomu, že zima ztrácí svojí přísnou a nutnou selekční funkci. Smrt hladem tudíž je, jakkoli to zní krutě, něčím naprosto normálním. Jen tak se udrží rovnováha mezi vegetací a populací býložravců. Soucit a jim podnícené krmení vede jen k tomu že přežívá mnohem více zvířat.[3]
- Pro stromy jsou některé houby důležitými partnery. Houba svou vatovitou konzistenci mnohonásobně zvětší aktivní povrch kořene a do stromu tak pronikne i tomu odpovídající množství výživných látek (mykorhiza). Stromy se navíc přes kořeny dorozumívají a navzájem se varují kupříkladu před napadením hmyzem nebo blížícím se suchem. Přenosu zpráv pomáhá houbová síť, vědci to nazývají wood wide web.[4]
- Háj klidu (u obce Hümmel). Nikdy bych si ani ve snu nebyl pomyslel, že jednou budu ve starých bukových lesích svého revíru nechávat pohřbívat lidí. A přesto se tu konalo už 4000 pohřbů.[5]