Dílo:Změnit tento šílený svět! Murray Bookchin

Změnit tento šílený svět! Murray Bookchin je kniha českého historika Václava Tomka zaobírající se dílem sociálního ekologa a anarchisty Murraye Bookchina.[1]

Výroky

editovat
  • Nerovnováhy, jež člověk vyvolal v přírodním světě, jsou způsobeny nerovnováhami, které vyvolal v sociálním světě.“ [2]
  • „Lidstvo se musí dostat k vlastnění sebe sama, individuálně a kolektivně, tak aby mohlo rozhodovat o svém každodenním životě.“ [3]
  • „Bookchin však poukazuje na to, že továrna je svou podstatou hierarchisckou a autoritativní strukturou a že její pracující jsou vedeni k respektování této autoritativní pracovní morálky, k posušnosti a odříkání, což je vlastně zcela protikladu k jejich osvobození.“ [4]
  • „Podle Bookchina jsme se ve vývoji civilizace dostali do slepé uličky, v níž můžeme dojít ke zhroucení celé biosféry, jež se v posledních čtyřech miliardách let vytvářela.“ [5]
  • „Civilizace žije v nenávisti vůči světu i vůči sobě samé. Její zpustošená města, zničená území, znečištěné ovzduší, otrávená vodstva a její hanebná hrabivost jsou každodenním soudem nad její odpornou nemorálností.“ [6]
  • „Uctívání každé bytosti vyvolává hierarchii, jež přirozeně triumfuje nad svobodou.“ [7]
  • „Spoléhání či očekávání, že věda a technika zlepší životní podmínky lidstva, se však v konfrontaci s narůstajícím strádáním a bídou třetího světa a narůstáním zbraní hromadného ničení, změnily ve škleb.“ [8]
  • „Kapitalismus představuje pro společnost i pro přírodu stupeň absolutní negativity. Tento sociální řád již nelze ani zlepšovat, ani reformovat nebo přestavět v jeho vlastních termínech či ho učinit snesitelnějším nějakou ekologickou předponou jako například ,ekokapitalismus’. Jediná volba je ho zničit, neboť ztělesňuje všechny sociální nemoci - od patriarchálních hodnot, třídního vykořisťování a hypertrofie státu až po všeobecnou hrabivost, militarismus a snahu o růst pro růst - které postihly civilizaci a nakazily všechny její velké vymoženosti.“ [9]
  • „Na základě kapitalismu vlastních, podstatných a pokračujících tendencí dovozuje autor, že „tento systém musí nepřetržitě expandovat, dokud nerozbije všechny vazby, jež společnost ještě vážou s přírodou... Je to doslova rakovina sociálního života.“ [10]
  • „Nikdo nemá právo vlastnit něco, na čem byl závislý život ostatních - ať už morálně, sociálně nebo ekologicky. Ani nemá nikdo právo vyvýjet používat či společnosti vnucovat vlastní technologické vybavení, které by poškozovalo lidské zdraví nebo zdraví celé planety.“ [11]
  • „Moderní města se stala spíše hektickými jevišti privátních kontaktů mezi anonymními trhovci a kupujícími, jimž už vůbec nejde o sociální a eticky smysluplné vztahy, ale o výměnu produktů a o profit. ... A obyvatelé města se pak již necítí být občany, ale pouhými plátci daní. A jednotlivec redukovaný na svůj soukromý život se mění z aktivního spotřebitele na zboží mezi ostatním zbožím.“ [12]
  • „V racionální anarchistické společnosti bude odstraněna nerovnost, bohatství, soukromé vlastnictví a výrobní prostředky přejdou do správy municipality.“ [13]

Reference

editovat
  1. Změnit tento šílený svět! Murray Bookchin - Databáze knih [cit. 2022-05-29]
  2. TOMEK, Václav. Změnit tento šílený svět! Murray Bookchin. [s.l.] : Manibus Propriis, 2008. 233 s. ISBN 978-80-254-1183-4. S. 20.  
  3. Tomek (2008), s. 51.
  4. Tomek (2008), s. 55.
  5. Tomek (2008), s. 70.
  6. Tomek (2008), s. 98.
  7. Tomek (2008), s. 102.
  8. Tomek (2008), s. 103.
  9. Tomek (2008), s. 111.
  10. Tomek (2008), s. 112.
  11. Tomek (2008), s. 124.
  12. Tomek (2008), s. 183.
  13. Tomek (2008), s. 193.

Související

editovat

Externí odkazy

editovat