Dílo:Změnit tento šílený svět! Murray Bookchin
Změnit tento šílený svět! Murray Bookchin je kniha českého historika Václava Tomka zaobírající se dílem sociálního ekologa a anarchisty Murraye Bookchina.[1]
Výroky
editovat- „Nerovnováhy, jež člověk vyvolal v přírodním světě, jsou způsobeny nerovnováhami, které vyvolal v sociálním světě.“ [2]
- „Lidstvo se musí dostat k vlastnění sebe sama, individuálně a kolektivně, tak aby mohlo rozhodovat o svém každodenním životě.“ [3]
- „Bookchin však poukazuje na to, že továrna je svou podstatou hierarchisckou a autoritativní strukturou a že její pracující jsou vedeni k respektování této autoritativní pracovní morálky, k posušnosti a odříkání, což je vlastně zcela protikladu k jejich osvobození.“ [4]
- „Podle Bookchina jsme se ve vývoji civilizace dostali do slepé uličky, v níž můžeme dojít ke zhroucení celé biosféry, jež se v posledních čtyřech miliardách let vytvářela.“ [5]
- „Civilizace žije v nenávisti vůči světu i vůči sobě samé. Její zpustošená města, zničená území, znečištěné ovzduší, otrávená vodstva a její hanebná hrabivost jsou každodenním soudem nad její odpornou nemorálností.“ [6]
- „Uctívání každé bytosti vyvolává hierarchii, jež přirozeně triumfuje nad svobodou.“ [7]
- „Spoléhání či očekávání, že věda a technika zlepší životní podmínky lidstva, se však v konfrontaci s narůstajícím strádáním a bídou třetího světa a narůstáním zbraní hromadného ničení, změnily ve škleb.“ [8]
- „Kapitalismus představuje pro společnost i pro přírodu stupeň absolutní negativity. Tento sociální řád již nelze ani zlepšovat, ani reformovat nebo přestavět v jeho vlastních termínech či ho učinit snesitelnějším nějakou ekologickou předponou jako například ,ekokapitalismus’. Jediná volba je ho zničit, neboť ztělesňuje všechny sociální nemoci - od patriarchálních hodnot, třídního vykořisťování a hypertrofie státu až po všeobecnou hrabivost, militarismus a snahu o růst pro růst - které postihly civilizaci a nakazily všechny její velké vymoženosti.“ [9]
- „Na základě kapitalismu vlastních, podstatných a pokračujících tendencí dovozuje autor, že „tento systém musí nepřetržitě expandovat, dokud nerozbije všechny vazby, jež společnost ještě vážou s přírodou... Je to doslova rakovina sociálního života.“ [10]
- „Nikdo nemá právo vlastnit něco, na čem byl závislý život ostatních - ať už morálně, sociálně nebo ekologicky. Ani nemá nikdo právo vyvýjet používat či společnosti vnucovat vlastní technologické vybavení, které by poškozovalo lidské zdraví nebo zdraví celé planety.“ [11]
- „Moderní města se stala spíše hektickými jevišti privátních kontaktů mezi anonymními trhovci a kupujícími, jimž už vůbec nejde o sociální a eticky smysluplné vztahy, ale o výměnu produktů a o profit. ... A obyvatelé města se pak již necítí být občany, ale pouhými plátci daní. A jednotlivec redukovaný na svůj soukromý život se mění z aktivního spotřebitele na zboží mezi ostatním zbožím.“ [12]
- „V racionální anarchistické společnosti bude odstraněna nerovnost, bohatství, soukromé vlastnictví a výrobní prostředky přejdou do správy municipality.“ [13]
Reference
editovat- ↑ Změnit tento šílený svět! Murray Bookchin - Databáze knih [cit. 2022-05-29]
- ↑ TOMEK, Václav. Změnit tento šílený svět! Murray Bookchin. [s.l.] : Manibus Propriis, 2008. 233 s. ISBN 978-80-254-1183-4. S. 20.
- ↑ Tomek (2008), s. 51.
- ↑ Tomek (2008), s. 55.
- ↑ Tomek (2008), s. 70.
- ↑ Tomek (2008), s. 98.
- ↑ Tomek (2008), s. 102.
- ↑ Tomek (2008), s. 103.
- ↑ Tomek (2008), s. 111.
- ↑ Tomek (2008), s. 112.
- ↑ Tomek (2008), s. 124.
- ↑ Tomek (2008), s. 183.
- ↑ Tomek (2008), s. 193.
Související
editovatExterní odkazy
editovat- Encyklopedický článek Murray Bookchin ve Wikipedii