Člověk
člen lidské společnosti, jediný žijící druh rodu Homo
Pokud nebude tato stránka do 90 dnů upravena do přijatelné podoby, může být smazána.
Člověk je bytost, která si uvědomuje sama sebe, subjekt socio-historické činnosti a kultury.
Ve výrocíchEditovat
- Člověk bez vizí neuskuteční žádnou velkou naději, ani nepodnikne nic většího.[1]
— Woodrow Wilson - Člověk by měl uložit do malého podkroví ve svém mozku veškerý fond informací, které bude pravděpodobně používat, a zbytek může uložit do starých krámů ve své knihovně, kde si je může vyzvednout, bude-li je potřebovat.[2]
— Arthur Conan Doyle - Člověk je chudákem teprve tehdy, když už nic nechce.[3]
— Erich Maria Remarque - Člověk má mít všechno v souladu – tvář, duši i oblečení.[3]
— Anton Pavlovič Čechov - Člověk, nevšímající sobě v životě jiného, než co má význam pro hmotný jeho prospěch, zanedbávaje v sobě přednosti srdce, v nichž přec hlavně tkví naše lidskost, pozbýval by jich jedné po druhé, až by se octnul v řadě živočichů pouze důmyslných.[2]
— Karolina Světlá - Člověk se plně projeví teprve když změří své síly s nějakou překážkou.[3]
— Antoine de Saint-Exupéry - Charakter člověka je jeho osudem.[4]
— Hérakleitos - Jak duchaplný dovede být člověk druhý den ráno.[3]
— Irving Stone - Jsem člověk a nic lidského mi není cizí.[5]
— Terentius - Každý člověk má právo mít kolem svého pozemku plot, ke svému bytu dveře, ke svému kontu PIN kód.[6]
— Ewa Farna, odpověď na otázku o soukromí - Láska jest dar Boží, jimž člověk jest Bohu vzácen.[7]
— Jan Hus - Mír má tři různé stránky: mír člověka s Bohem, člověka se sebou samým a člověka s bližním. A celý tento mír má svůj základ v zachovávání Božích příkazů.[8]
— Jan Hus - Myslím, že člověk si má z věcí, na které je krátký, dělat srandu. To je jediná obrana.[9]
— Vlastimil Brodský - Pábitel je každý člověk, který je taky navštíven inspirací a říká věty, o kterých rozumní lidé říkají, že jsou nerozumné, dělá věci, které slušní lidé nedělají, pábení je tedy usilování o zakázané.[10]
— Bohumil Hrabal - Ponížení je to nejhorší, čeho se může člověk od člověka dočkat. Ponížení, ač nejsem soudce ani moralista, pokládám téměř za rovnocenné vraždě.[11]
— Arnošt Lustig - Měl by se stydět, kdo se po mnoho let nepřetržitě namáhá a cvičí, aby se z něho stal buď dobrý gramatik, nebo řečník, nebo zeměměřič, nebo lékař, avšak po celou tu dlouhou dobu se ani trochu nesnaží, aby se z něho stal dobrý člověk.[12]--Galénos z Pergamu
NedoloženéEditovat
- Bůh nedělá zázraky, když se člověku nechce pracovat. — Pavel Kosorin
- Čím výš se člověk dostane, tím snadněji něčemu propadne. — Pavel Kosorin
- Člověk často dělá plány, jen aby mu je Bůh zvrátil. Ale kde je konečným cílem hledání Pravdy, nechť jakkoli jsou zkříženy lidské plány, výsledek není nikdy škodlivý a je často lepší než jsme čekali. — Mahátma Gándhí
- Člověk je dospělý, pokud neváhá převzít odpovědnost za své dětinské jednání. — Pavel Kosorin
- Člověk je (ne)tvor společenský. — Pavel Kosorin
- Člověk je proto člověkem, že je schopen sebeovládání. — Mahátma Gándhí
- Člověk, který se směje, je jako baterka, která se nabíjí. — Miroslav Horníček
- Člověk, který nesní, je jako člověk, který se nepotí: střádá v sobě spoustu jedu. — Truman Capote
- Člověk, který má radost z toho, jak pochoduje v zástupu a šiku při vyhrávání hudby, je hodný opovržení: Dostal omylem svůj velký mozek, mícha by mu celkem stačila. — Albert Einstein
- Člověk, který ví, že je hlupák, není velký hlupák. — Lao-c’
- Člověk má klíč k uzamčení nežádoucí myšlenky. — Mahátma Gándhí
- Člověk má žít tak, aby se necítil jako neplatící divák. — Pavel Kosorin
- Člověk musí být do moudrosti blázen, aby z ní něco pochytil. — Pavel Kosorin
- Člověk může všechno, jen sám před sebou neunikne. — Franz Kafka
- Člověk neztrácí vždy, když se něčeho odříká. — Johann Wolfgang Goethe
- Člověk odpovídá hlavně za to, na co se ptal. — Pavel Kosorin
- Člověk píše to, co cítí, a ne to, co od něj druzí chtějí. — Miroslav Horníček
- Člověk prostě není Bůh a hra na něj se mu krutě mstí. — Václav Havel
- Člověk roste starostí o to, co zasel. — Pavel Kosorin
- Člověk sám nemá přátele, jen jeho úspěch je má. — Napoleon Bonaparte
- Člověk se má učit rozlišovat mezi tím, co poslouchati má a co slyšeti nemusí. — Miroslav Horníček
- Člověk se nenaučí padat, dokud má pod zadkem polštář. — Pavel Kosorin
- Člověka nelze předělat, a přesto přibývá profesí, které se specializují právě na toto. — Pavel Kosorin
- Dobrého je v řádu světa víc; ale to zlé člověk cítí silněji. — Tomáš Garrigue Masaryk
- Dnes je člověk o životě dokonale informován, ale ví toho o něm čím dál méně. — Pavel Kosorin
- Dnešní člověk si neklade otázky, na které by musel hledat odpověď. — Pavel Kosorin
- Jak se má člověk chopit příležitosti, když má svázané ruce? — Pavel Kosorin
- K docílení dokonalé čistoty je člověk nucen povznésti se nad protilehlé proudy lásky a nenávisti, příchylnosti a odporu, a být úplně prost vášně v myšlence, řeči i skutku. — Mahátma Gándhí
- Když člověk padá z velké výšky, nezbývá mu nic jiného, než se naučit létat. — Pavel Kosorin
- Když se člověk škrábe na pořádnou horu, alespoň má záruku, že to s ním nepůjde z kopce. — Pavel Kosorin
- Když se člověk začne topit, vždycky mu hrozí, že se ho bude snažit zachránit nějaký neplavec. — Pavel Kosorin
- Máloco obšťastňuje víc než pocit, že člověk pro ostatní lidi něco znamená. — Dietrich Bonhoeffer
- Nejdál člověk doběhne, když utíká sám před sebou. — Pavel Kosorin
- Nejvyšším posláním člověka žijícího v masové společnosti je být sám sebou. — Pavel Kosorin
- O každém člověku si uděláme nějaký obrázek – a většinu z nich pak musíme přemalovat. — Pavel Kosorin
- Postavte člověka před zrcadlo a odstraňte z jeho života veškeré povědomí o Bohu, andělech a démonech. A pak mu můžete říci: Teď máš před sebou svého nejnelítostnějšího soudce. — Viktor Frankl
- Svět se neustále mění a nejvíc z něho se mění člověk. — Lao-c’
- Velikost člověka je dána velikostí toho, před čím je ochoten se sklonit. — Pavel Kosorin
Anonymní nebo autor neupřesněnEditovat
V dílechEditovat
- […] aby se nám mohlo zdát ve snu o stromě obsypaném květy, musí nejdříve někde stát strom. A aby mohl být člověk šťastný, musí se nejprve stát člověkem.[13]
— Antoine de Saint-Exupéry, Citadela - Co je člověk,
když žije jenom proto, aby spal
a jedl? Nic víc než zvíře, nic víc.
Ten, kdo nám dal tak velkou schopnost myslet,
nazírat věci minulé i příští,
zajisté nechtěl, aby božský rozum
v nás zahníval a tlel.[14]
— William Shakespeare, Hamlet - Co udělají dvě kozy, potkají-li se na uzoučké lávce, která vede přes vodu? Nemohou jít za sebou, nemohou projít vedle sebe, lávka je příliš úzká. Kdyby se začaly trkat, mohly by obě spadnout a utopit se. Co tedy udělají? Přírodou je jim dáno, že si jedna lehne a nechá tu druhou po sobě přejít. Obě tak zůstanou v pořádku. Stejně by se měl chovat člověk k člověku a nechat se spíš pošlapat, než aby se s druhým vadil, přel a vedl boj.[15]
— Martin Luther, Hovory u stolu - Člověk je uprostřed mezi bohy a zvířaty, přiklání se sem i tam; jedni se podobají těm, jiní oněm, a jiní zůstávají mezi, ti mnozí.[16]
— Plotinos, Enneadés - Člověk je zvíře, které nutně potřebuje výchovu.[17]
— Immanuel Kant, Refl. zur Anthropologie - Člověk nemůže žít bez lásky. Je sám sobě nepochopitelnou bytostí a jeho životu chybí smysl, nepozná-li lásku, nesetká-li se s ní, nezakusí-li ji, nepřivlastní-li si ji nějak a neprokazuje-li ji aktivně druhým. … Člověk je základní cestou, po níž církev jde … , je také cestou pro každého člověka.[18]
— Jan Pavel II., Redemptor hominis - Člověk: živočich, který může slibovat.[19]
— Friedrich Nietzsche, Genealogie der Moral - Člověku, který si zlomil nohu, můžeme jeho neštěstí ulehčit tím, že ho přesvědčíme, jak snadno si mohl zlámat vaz.[20]
— Immanuel Kant, Anthropologie - Dvě věci naplňují mysl vždy novým a rostoucím úžasem a úctou, čím častěji a více o nich člověk rozjímá: hvězdné nebe nade mnou a mravní zákon ve mně.[21]
— Immanuel Kant, Kritika praktického rozumu - Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.[22]
— Jan Werich, Předscény - Neboť člověk není to nejlepší ve vesmíru.[23]
— Aristotelés, Etika Nikomachova - Pole filosofie v tomto světoobčanském významu lze převést na následující otázky:
1. Co mohu vědět?
2. Co mám činit?
3. V co mohu doufat?
4. Co je člověk?[24]
— Immanuel Kant, Logik - Prostřednictvím člověka se nemožné tlačí na realitu.[25]
— Paul Valéry, Œuvres - Smrt jednoho člověka je katastrofa, sto tisíc mrtvých je statistika.[pozn. 1]
Der Tod eines Menschen: das ist eine Katastrophe. Hunderttausend Tote: das ist eine Statistik![26]
— Kurt Tucholsky, Lerne lachen ohne zu Weinen - Smrt řeší všechny problémy. Kde není člověk, není ani problém.[27]
Смерть решает все проблемы. Нет человека, и нет проблемы.
— A. N. Rybakov, Děti Arbatu, výrok postavy Stalina[pozn. 2] - V něm, totiž v člověku, je založeno veškeré viditelné i neviditelné stvoření. Proto je nazýván „dílnou všeho“, neboť v něm je obsaženo vše, krom Boha. Z téhož důvodu bývá rovněž označován jako „střed“, neboť v sobě jako tělo a duše zahrnuje a sjednocuje nejvzdálenější krajnosti, totiž duchovnost a tělesnost.[28]
— Joannes Eriugena, Perifyseon - Žijeme pár let, ale mrtvi jsme celé miliardy, vlastně věčně. Člověk je vlastně věčně mrtev.[29]
— Ladislav Fuks, Vévodkyně a kuchařka
TalmudEditovat
Lidová slovesnostEditovat
- Člověk bez obezřetnosti je jako loď bez kotvy.
— velšské přísloví - Člověk by neměl otevírat obchod s kyselou tváří.
— japonské přísloví - Člověk člověku je v životě přístřeším.
— irské přísloví - Člověk denně opravuje své vlasy. Proč ne také své srdce?
— čínské přísloví - Člověk varovaný je již napůl zachráněný.
Uomo avvisato, mezzo salvato
— italské přísloví - Daruješ-li člověku rybu, nakrmíš ho na jeden den, naučíš-li ho lovit, dáš mu potravu pro celý život.
— čínské přísloví - Chamtivý člověk má daleko k přátelům, lenivý kůň má daleko všude.
— mongolské přísloví - Jako se na vodě zrcadlí tvář, tak srdce člověka na člověku.
— biblické přísloví, (Přísloví 27,19) - Jestli můžete člověka naučiti dobrému a nečiníte toho – ztrácíte bratra.[31]
— čínské přísloví - K čemu je palác, kde sova přebývá? Lepší je chatrč, kde člověk žije.
— filipínské přísloví - Každý člověk je zrozen pro druhého.
— africké přísloví - Kdo řekl a udělal,
je člověk;
kdo neřekl a udělal,
lev;
kdo řekl a neudělal,
osel.[32]
— kurdské přísloví - Když při tom člověk není, umyjí mu hlavu.
— holandské přísloví - Kůň dobývá slávu kopyty, člověk jazykem.
— afghánské přísloví - Kůň je jednou hříbětem, člověk je dvakrát dítětem.
— srbské přísloví - Mrtvý člověk neválčí.
Uomo morto non fa più guerra
— italské přísloví - Není to víno, co činí člověka opilým – je to on sám.[33]
— čínské přísloví - Netopýr schne sluncem, lakomý, zlý člověk sám sebou.[34]
— mongolské přísloví - Omyly moudrého člověka se podobají zatmění slunce. Když se mýlí, všichni to vidí, a vidí také, jak se napravuje.[35]
— čínské přísloví - Při prvním poháru člověk pije víno, při druhém poháru víno pije víno, při třetím poháru víno pije člověka.
— japonské přísloví - Přímý člověk je jako přímý bambus – také se s ním zřídkakdy setkáme.
— japonské přísloví - Starostlivost je jako cenný poklad, který člověk ukazuje jenom těm, které miluje.
— africké přísloví
Česká příslovíEditovat
- Chybami se člověk učí.
— české přísloví - Kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem.
— české přísloví - Práce šlechtí člověka.
— české přísloví - Ptáka poznáš po peří, vlka po srsti, člověka po řeči.
— české přísloví - Ryba hledá kde je hloub, člověk kde líp.
— české přísloví - Šaty dělaj' člověka.
— české přísloví
PoznámkyEditovat
- ↑ Varianta „Když zemře jeden člověk, je to tragédie, když zemře milion lidí, je to statistika." bývá připisována J. V. Stalinovi, ale bez přesvědčivých dokladů, viz.
- ↑ Nejde o výrok historického J. V. Stalina. Tato slova říká Stalin v románu A. N. Rybakova Děti Arbatu (1987). Ve svých vzpomínkách (Roman-vospominanije, 1997) Rybakov připustil, že si uvedený „výrok" vymyslel, viz.
ReferenceEditovat
- ↑ BUZAN, Tony. Síla duchovní inteligence. Překlad Hana Krejčí. 1. vyd. Praha : Columbus, 2002. 141 s. ISBN 80-7249-131-8.
- ↑ 2,0 2,1 VANĚK, Zdeněk. Kaleidoskop. 1. vyd. Plzeň : Zdeněk Vaněk, 2009. 420 s. Dostupné online. ISBN 978-80-254-5071-0. S. 38.
- ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 Kaleidoskop, op. cit., str. 13.
- ↑ Lunární kalendář. Praha : Krásná paní, 2020. 53 s. S. 23.
- ↑ KRATOCHVÍL, Miloš V. Život Jana Amose. Praha : Československý spisovatel, 1988. S. 86.
- ↑ Moment, kdy by mě přestala bavit hudba, zatím nenastal. Rozhovor Evy Fraňkové. ČD pro vás (reklamním magazín národního dopravce), roč. 11, 2019, č. 2, s. 10.
- ↑ Husovy perličky: Denní čtení ze spisů Husových. Uspořádal Miloslav Kovář. Praha: Křesťanský spolek mladíků v Čechách 1906. Cit. dle "Na každý den 2015". Kalich 2014, s. 141.
- ↑ Reč o míru. In: Na každý den 2015. Kalich Praha 2014, s. 54.
- ↑ Kalendárium. ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2011-03-21]. Dostupné online.
- ↑ Kaleidoskop, op. cit., str. 23.
- ↑ Reader´s Digest Výběr 03/2009, s. 35.
- ↑ citováno dle Na každý den 1986. Kalich 1985, s.71, pro den 26. července
- ↑ Štěstí : Antoine de Saint–Exupéry : Nejkrásnější citáty. Překlad Zdeněk Dan. 2. vyd. Praha : Euromedia Group, 2016. 48 s. ISBN 978-80-7549-170-1.
- ↑ SHAKESPEARE, William. Hamlet. Překlad Martin Hilský. Praha : Knižní klub, 2002. Kapitola III,4,33.
- ↑ Hovory u stolu, cit. dle Na každý den 1986, Kalich 1985, s. 77.
- ↑ Plotin. Enneadés III,2,8,9nn.
- ↑ Immanuel Kant. Refl. zur Anthropologie, AA XV.621.
- ↑ Jan Pavel II., Redemptor hominis, č. 10 a 13.
- ↑ Friedrich Nietzsche. Genealogie der Moral, 2.1.
- ↑ Immanuel Kant. Refl. zur Anthropologie, AA VII.239.
- ↑ KANT, Immanuel. Kritika praktického rozumu, Závěr, AA V.161.
- ↑ WERICH, Jan; HORNÍČEK, Miroslav. Předscény. Praha : Supraphon, 1990. 4 s. Mono 11 1179-1 802 H. (česky)
- ↑ Aristotelés. Etika Nikomachova 1141a23.
- ↑ KANT, Immanuel. Logik, AA IX.25.
- ↑ Paul Valéry.Œuvres II (1941), éd. Gallimard, coll. Bibliothèque de la Pléiade, 1960, chap. Suite, p. 775.
- ↑ TUCHOLSKY, Kurt. Lerne lachen ohne zu Weinen. 1.-10. Taus. Berlin: Ernst Rowohlt, 1931. 426 s. [Uvedený aforismus je na str. 148, v kapitole Französischer Witz.]– dostupné též online
- ↑ RYBAKOV, Anatolij Naumovič. Děti Arbatu. Překlad Vlasta Tafelová. 586. vyd. Praha : Lidové nakladatelství, 1989. ISBN 80-7022-030-9.
- ↑ Joannes Eriugena. Perifyseon, 5,20.
- ↑ FUKS, Ladislav. Vévodkyně a kuchařka. 3. vyd. Praha : Odeon, 2006. 749 s. ISBN 80-207-1207-0.
- ↑ citováno podle "Na každý den 2020". Praha: Kalich 2019, s.83 a podle http://peutel.blogy.rvp.cz/2013/01/28/zasmejte-se-chytre/
- ↑ Kalendář VZP 2003
- ↑ Myšlenky do kapsy II. 1. vyd. Olomouc : Fin, 1993. 254 s. ISBN 80-85572-51-6.
- ↑ Magazín Mladé fronty 3/1987, s. 37.
- ↑ Myšlenky do kapsy. [Díl] 4. 1. vyd. Olomouc : Fin, 1994. 239 s. ISBN 80-85572-87-7.
- ↑ Magazín Mladé fronty 3/1986, s. 49.
SouvisejícíEditovat
Externí odkazyEditovat
Encyklopedický článek Člověk moudrý ve Wikipedii
Slovníkové heslo člověk ve Wikislovníku
Kategorie People ve Wikimedia Commons
