Jeroným Klimeš

český psycholog

Jeroným Klimeš (* 3. dubna 1967) je český psycholog.

Jeroným Klimeš

Výroky

editovat

Partnerské vztahy

editovat
  • Partnerům, stejně jako tonoucím lidem, zpravidla nelze vytýkat, že by se o záchranu (vztahu) nesnažili. Spíše naopak, často svými úpornými snahami napáchají mnoho škod, které rozchod spíše urychlí.
  • Čím jsou partneři zralejšími osobnostmi, tím menší mají potřebu se rozcházet a tím spíše najdou nějaký společný modus vivendi. Pokud se přesto rozejdou, bývají jejich rozchody kultivované, důstojné, chránící děti i sebe navzájem. Rozchod sám pak má vážný a pochopitelný důvod, je rychlý, neprovázejí ho manipulace ani válka o majetek a děti.
  • Bohudík i bohužel žijeme s partnery nikoli proto, že by to byly zralé osobnosti, ale proto, že je máme rádi. Sdílíme s nimi nejen to dobré, ale i zlé, jako je jejich a koneckonců i naše vlastní nezralost.[1]
  • S dětskými domovy se tam (v Anglii) setkáme také, ale pokud jde o děti do tří let, je v ústavu jen jedno z deseti tisíc dětí. U nás je to šedesátkrát víc. A hodně jich po opuštění dětského domova končí za mřížemi. S jistou nadsázkou bychom na ústavy mohli hledět jako na předstupeň vězení.[2]

Celibát

editovat
  • Když si Kristus mohl vybrat ženatého Petra za prvního papeže, proč by si naši biskupové nemohli vybrat ženaté muže za kněze? Jsou snad papežštější než Kristus?
  • Bude-li chtít Duch sv. dát nám najevo, že nechce celibát, tak se to nejjednodušším způsobem projeví v katastrofálním nedostatku kněží.
  • Zkuste si představit, že by takový článek (kritizující celibát a seminární výchovu budoucích kněží) napsal sám Kristus. Myslíte si, že by ho otiskli v Katolickém týdeníku?[3]

Církevní restituce

editovat
  • Nabytý majetek se z velké části rozkrade. Jinými slovy z církevních restitucí by se měli radovat především ateisté a nevěřící, protože dnes vázaný majetek se stejně vrátí mezi ně a mezitím se církev udusí vlastní hamižností. Co víc si může ateista přát?[4]
  • Když si uvědomíme, jak jsme jen přechodné jevy, tak chci mít jistotu, že jsem pro věci, které mě tíží, alespoň něco udělal.[5]
  • Možná nás čeká nějaká šílená budoucnost... Ale bez ohledu na to, co nás čeká, je třeba „jet naplno“ jako Kolben i s vědomím, že možná skončím kdo ví jak. Život má cenu jen, když ho žijeme celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí, i když je to třeba jenom na 15 let. Pak si možná řekneme: Škoda, že to končí, ale víc už se toho času opravdu stihnout nedalo. Dnes není problém, že lidé žijí krátce, ale spíš s tím, že svůj život jedou na 20 procent svých možností.[6]
  • Mají tendenci se sdružovat do organizací a usilovat o vysoké funkce. Moderní přístup je považuje za zdravé lidi, já bych se nebál, že se neumějí přihlásit o svá práva. Tyhlety ostrůvky existují.... Máte firmy ovládané věřícími, emancipovanými ženami, homosexuály. Bylo by divné, kdyby to tak nebylo, jsou to zájmová lobby.[7] (o homosexuálech jako reakce na tvrzení Jaromíra Duška, že ovládají ministerstvo dopravy)

Reference

editovat
  1. KLIMEŠ, Jeroným. Partneři a rozchody. Praha : Portál, 2005. ISBN 80-7367-045-3. S. 12,13.  
  2. Mám diplom z chození po autech, s JK mj. o dětských domovech, Respekt č. 7, 13. února 2006
  3. Kdy bude pozdě rušit celibát, klimes.mysteria.cz
  4. Restituce ano, ale podstatně menší, klimes.mysteria.cz, 2012
  5. HECHTOVÁ, Alena. Pane Duko, nečtěte: Restituce nepotřebujeme. Vyhnali jsme lidi z kostelů kvůli sexu, říká věřící psycholog Klimeš. Parlamentní listy [online]. 2014-01-23. Dostupné online.
  6. MATĚJŮ, Pavla. V druhé půli života jsou muži na ženách citově závislí, říká psycholog. iDNES.cz [online]. 2018-05-14. Dostupné online.
  7. Gayové se sdružují, potvrdil psycholog Klimeš. prvnizpravy.cz [online]. 2010-03-08 [cit. 2010-12-01]. Dostupné online.

Externí odkazy

editovat