Martin Bucer

německý reformátor a teolog

Martin Bucer (11. listopadu 1491 – 28. února 1551) byl německý teolog, kazatel a reformátor, který působil zejména ve Štrasburgu, a ke konci života i v Anglii.

Martin Bucer

Výroky editovat

O Jednotě bratrské editovat

  • Při křesťanu máme hleděti na zbožnost, nikoli na vybranost řeči. Je to zřejmě [tzn. zjevně] dílo Boží, že vy, nepříliš učení, máte církev tak pěkně uspořádanou. Ale my, ačkoli se zdáme učenějšími, přece málo prospíváme, poněvadž zanedbáváme kázeň. Proto všemožně uvažujeme, jak ji zavésti. [1]
  • U nás mnozí svrhli jho Antikristovo, ale jho Kristovo na sebe vzíti se zpěčují. (...) Vy jste toho času jediní na světě, u nichž vedle neporušeného učení kvete čistá, užitečná a blahodárná kázeň. Přečetl jsem konfesi mně poslanou a byl jsem proniknut nemalou radostí, spatřiv u vás tak veliké světlo pravdy a takový pořádek a ryzost. Jistě se projevila vůči nám veliká štědrost Boží, když máte tak čisté učení a takové jeho stoupence, že se bedlivě starají, aby byla kázeň znovu uvedena do církve, takřka ve svá bývalá práva. My se ovšem hodně za sebe stydíme, kdykoli srovnáváme svou církev se stavem vaší církve.[1]
  • Nejlepší způsob je zajisté ten, jaký zachovávají Bratří, zvaní pikarti, kteří téměř jediní na světě zachovali u sebe s čistotou učení i životnost kázně Kristovy. Sama skutečnost nás nutí, abychom jim vzdali tuto chválu a velebili Pána, který v nich takto působí; přes to, že tito Bratří jsou v nevážnosti u některých zpozdilých vzdělanců. [1]

O vládcích editovat

  • O kolik je tedy nezbytnější prosadit, aby všichni vladaři obcí, když si uvědomují, že všechna jejich moc pochází od Boha samého a že On je ustanovil pastýři svého lidu, vládnout a chránit tyto jim poddané podle jeho soudu, a starat se, aby žádný z těch, které jim svěřil Bůh, jejich Učinitel, Otec a Pán, nezemdlel u víře nebo nepřekračoval jeho zákony nebo jakkoliv od Něj neodjímal jeho čest.
    How much more, then, is it necessary to see to it that all governors of commonwealths, when they realize that all their power is from God alone and that He has appointed them shepherds of his people, govern and guard those subject to them according to his judgment, and take care lest any one of those entrusted to them by God, their Maker, Father and Lord, should weaken in faith or abuse his laws or in any manner take away his honor from Him. [2]
  • Měšťané nejsou spravování pro své dobro a ke pravé slávě nejvyššího Krále, když světské autority nevládnou podle Božího Zákona a sami se jím neřídí. Neboť kde není Bůh uznáván a kde není vyžadována poslušnost Jemu před vším ostatním, tam pokoj není pokojem, spravedlnost spravedlností, a to, co by mělo být ku prospěchu, přináší místo toho bezpráví.
    Citizens are not governed for their good and for the true glory of the supreme King when the secular authorities do not rule according to the divine Law and are not set to observe it themselves. For where God is not recognized and obedience to Him is not required before all things, there peace is not peace, justice is not justice, and that which should be profitable brings injury instead.[3]

Ostatní editovat

  • Věříme v Boha a v Krista, ne v církev. (…) Nepřikládám Augustýnovým slovům velkou váhu, protože konec konců je to Kristus, v nějž musím věřit, a ne Augustýn. (…) Je o mnoho lépe opustit Augustýna než Krista.
    We believe in God and in Christ, not in the Church. (…) I do not accord Augustine's word too much weight, because ultimately it is Christ I must believe in, and not Augustine. (…) It is much better to abandon Augustine than Christ. [4]
    Reakce na Augustýnův výrok “Nevěřil bych evangeliu, kdyby mne k tomu nepobízela autorita církve.“
  • Ó by každý svátek kromě dne Páně byl zrušen! Horlivost, v níž byly zavedeny, byla bez ospravedlnění Slova a pouze následovala zkažený rozum, věru, aby tyto vytlačily svátky pohanů, jako jeden klín vytluče druhý. Tyto svátky byly natolik zamořené pověrami, že se divím, že se netřeseme byť jen při jejich jménech.
    I would to God that every Holy-day whatsoever beside the Lord’s Day, were abolished.  That zeal which brought them in, was without all warrant of the Word, and merely followed corrupt reason, forsooth to drive out the Holy days of the Pagans, as one nail drives out another.  Those Holy days, have been so tainted with superstition that I wonder we tremble not at their very names. [5]

Ve výrocích editovat

  • Přišli jsme o takového vůdce, že by celý svět těžko získal většího, ať už v poznání pravého náboženství, či v integritě a bezúhonnosti života, či v žízni po studiu nejsvatějších věcí, či ve vyčerpávající práci v podporování svatosti, či v autoritě a plnosti učení, nebo v čemkoliv co je hodné chvály a věhlasu. (John Cheke po Bucerově smrti.)
    We are deprived of a leader than whom the whole world would scarcely obtain a greater, whether in knowledge of true religion or in integrity and innocence of life, or in thirst for study of the most holy things, or in exhausting labour in advancing piety, or in authority and fulness of teaching, or in anything that is praiseworthy and renowned. [6]

Reference editovat

  1. 1,0 1,1 1,2 Podle Stručné historie círve slovanské od Jana Amose Komenského, § 79.
  2. PAUCK, Wilhelm. Melanchton and Bucer. Philadelphia : Westminster John Knox Press, 1969. 406 s. Dostupné online. ISBN 0664241646. S. 189. (angličtina) 
  3. BUCER, Martin. Instruction in Christian Love, 1523. Minnesota : John Knox Press, 1952. 68 s. Dostupné online. S. 35. (angličtina) 
  4. DE KROON, Marijn. We Believe in God and in Christ. Not in the Church: The Influence of Wessel Gansfort on Martin Bucer. Louisville, Kentucky : Westminster John Knox Press, 2009. 101 s. Dostupné online. ISBN 0664232930. S. 80-81. (angličtina) 
  5. AMES, William. A Fresh Suit Against Human Ceremonies in God's Worship. [s.l.] : [s.n.], 1633. 761 s. Dostupné online. S. 360. (angličtina) 
  6. HALL, Basil. "Martin Bucer in England". In WRIGHT, D.F.. Martin Bucer: Reforming church and community. Cambridge : Cambridge University Press, 1994. Dostupné online. ISBN 0-521-39144-X. S. 144. (angličtina)