Otevřít hlavní menu

Augustinus

světec, biskup, teolog a filozof, Učitel církve (doctor ecclesiae), Doctor Gratiae (Učitel milosti)
Augustinus

Augustinus, Svatý Augustin, též Augustin z Hippa nebo Augustin z Hippony, (354, Thagaste, dnes Souk-Ahras v Alžírsku – 430, Hippo Regius, dnes Annaba v Alžírsku) byl biskup a učitel církve v období pozdního římského císařství.

VýrokyEditovat

  • Dilige et quod vis fac.Miluj a dělej, co chceš.[1]
  • Tak často slyšíme, jak lidé říkají: "Zlé časy, svízelná doba." Žijme dobře, pak bude i naše doba dobrá. My jsme ta doba. Jací jsme my, taková je doba.[2]
  • Všecko prý, co se stává, osudem se stává. Tomu-li však místa dáme, nic více není v moci naší a veta jest po svobodné vůli. K tomu však kdo by přivolil, všecken lidský zvrátil by život. Na darmotě dávání zákonů, na darmo kázeň, pochvala, hana a napomenutí, aniž jest jaké spravedlnosti, dobrým odměnu, zlým pokuty přisuzující.[3]

BůhEditovat

  • Fecisti nos ad Te et inquietum est cor nostrum donec requiescat in Te. – Stvořil jsi nás pro sebe, a neklidné je naše srdce, dokud nespočine v Tobě.[4]

PravdaEditovat

ŽivotEditovat

  • Quid prodest bene vivere cui non datur semper vivere? – Co prospěje dobře žít tomu, komu není dáno žít věčně?[6]

JinéEditovat

  • Zázraky se nedějí v rozporu s přírodou, nýbrž s našimi znalostmi o přírodě.
  • Patři na nebesa, na zemi, na moře; na vše, co září v nich či nad nimi; na všechno, co se plazí, létá či plave; všechno má tvary, protože všechno má čísla. Odejmi jim číslo, a nebudou ničím… Ptej se, co se ti líbí na tanci, a číslo odpoví: „Hle, já to jsem.“ Zkoumej krásu tělesných tvarů, a najdeš, že vše je na svém místě díky číslu. Zkoumej krásu tělesných pohybů, a nalezneš, že vše se děje v pravý čas díky číslu.[7]
  • Dobrý křesťan se má stříci matematiků a všech těch, kteří dělávají plané předpovědi, zvláště však tehdy, když se tyto předpovědi vyplňují. Je totiž nebezpečí, že matematici ve spolku s ďáblem matou rozum a zaplétají člověka do spárů pekelných. Augustinus: De genesi ad literam, 2, XVII, 37
  • Zázraky se nedějí v rozporu s přírodou, nýbrž s našimi znalostmi o přírodě.

PřisuzovanéEditovat

RůznéEditovat

  • Deum et animam scire cupio; nihil aliud. – Toužím poznat Boha a duši, jinak nic.
  • Roma locuta est, causa finita Est. – Řím promluvil, případ byl uzavřen.
  • Si comprehendis, non est Deus. – Když chápeš, není Bůh.[pozn. 2][8]
  • I když násilí v obraně vždy bude v očích lidí pevných zásad smutnou nezbytností, mnohem horší by bylo, kdyby pachatelé zla vládli spravedlivým.
  • S prodejnými ženami je to stejné jako se záchody v palácích. Jsou nepříjemné, ale jestliže je člověk odstraní, rozšíří se zápach a špína.[9]
  • Existuje i další forma pokušení, jež skýtá ještě větší nebezpečí. A tím je nemoc zvaná zvídavost … Právě ona nás vede k tomu, abychom zkoušeli a objevovali tajemství přírody, tajemství, která leží mimo naše chápání, která nám nic nepřinesou a která by člověk nikdy neměl toužit poznat.[10]

ModlitbaEditovat

  • Bis orat qui corde canit. – Dvakrát se modlí, kdo ze srdce zpívá.[pozn. 3]

VíraEditovat

  • Credo quia absurdum est.Věřím, protože je to nesmyslné. - Tento výrok se ale připisuje Tertullianovi (a ani zde není doložen)!

PoznámkyEditovat

  1. Alternativní překlad výroku: Kdo se nenechá přemoci pravdou, bude přemožen omylem.
  2. Výklad výroku: Když si myslíš, že chápeš, není Bůh, není už pro něj místo.
  3. Vizte též článek Bis orat qui corde canit na wikipedii.

ReferenceEditovat

  1. In epistulam Ioannis ad Parthos, tractatus VII,8
  2. Augustinova homilie
  3. KORÁB, Julius. Zlatá zrnka. Plzeň : V. Steinhauser, [1885]. S. 250.  
  4. Vyznání, 1,1
  5. Tomasi, Martino: Smrt a vzkříšení, nebe a peklo. Praha: Advent-Orion 1993. str.90.
  6. Komentář na Jana, 45,2
  7. BARROW, John D.. Teorie všeho. Překlad Jan Novotný. Praha : Mladá fronta, 1999. ISBN 82-204-0602-6. S. 214.  
  8. Cituje Benedikt XVI. v encyklice Deus caritas est, 38.
  9. HALATKA, David. U zrodu českých nevěstinců stála církev. History revue, 2009, čís. 2, s. 60.
  10. FREEMAN, Charles. The closing of the Western mind: the rise of faith and the fall of reason. New York: Knopf, 2003, s. vii. ISBN 1-4000-4085-X. Citováno podle DAWKINS, Richard. Boží blud: přináší náboženství útěchu, nebo bolest?. Z angličtiny přeložila Zuzana Cabajová. Praha: Academia, 2009, s. 156. ISBN 978-80-200-1698-0.

Externí odkazyEditovat