Když žijete duchovně, pracujete, myslíte, ztrácíte se a setrváváte v něčem, na čem vám velice záleží, tak skutečně žijete v přítomnosti.[1] — Brenda Uelandová
Mám stále větší pocit, že žijeme v období velké amnézie, a ještě více, poněkud nečestným intelektuálním způsobem, že máme tendenci recyklovat minulost ve prospěchpřítomnosti, abychom argumentovali nebo rozvíjeli myšlenku, a že minulost nám slouží jako jakýsi kufřík s nástroji, který by legitimizoval bitvy, které vedeme v přítomnosti. J'ai de plus en plus le sentiment que nous vivons dans une période de très grande amnésie, et plus encore, de façon intellectuellement assez malhonnête, que nous avons tendance à recycler le passé au bénéfice du présent pour argumenter ou développer une idée et que le passé nous sert un peu de boîte à outils qui légitimerait les combats que nous menons dans le présent.[2] — Emmanuel de Waresquiel
Žiji naplno přítomností, minulostí vůbec nežiji. Ale jsem si vědom věcí z minulosti, které mi pomáhají se stále usmívat. Je vis pleinement le présent, je ne vis pas du tout dans le passé. Mais j'ai conscience des choses du passé qui m'aident à garder le sourire.[5] — Grand Corps Malade
↑
EXLEY, Helen. Pro klid v duši 365 : Citáty na každý den. Překlad Zuzana Pavlová. Praha : Slovart, 2018. 368 s. ISBN978-80-7529-518-7. S. 305.
↑
Emmanuel de Waresquiel : "Nous avons perdu cette notion de différence vertigineuse entre le passé et le présent". radiofrance [online]. 2025-04-21 [cit. 2025-06-28]. Dostupné online.
↑MATĚJŮ, Pavla. Kde rodit? Lékařka by ženám dala vybrat, zástupce otců s ní nesouhlasí. iDNES.cz [online]. 19. 10. 2013 [cit. 5.6.2020]. Dostupné online.