Rabíndranáth Thákur

Rabíndranáth Thákur (7. května 1861, Kalkata – 7. srpna 1941, Kalkata) byl indický bengálský básník, prozaik, dramatik, hudební skladatel, malíř, pedagog a filozof, propagátor nezávislosti Indie a indického kulturního dědictví, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1913.

Rabíndranáth Thákur (1909)

Výroky

• Čím je žena ctnostnější, tím hůř se s ní zachází.
• Člověk nikdy nemůže vidět dvě strany koule zároveň.
• Lidé nemají rádi žertu, když je v něm trocha pravdy.
• Nejtrvalejší věci dlouho nevydrží.
• Nesmíte honem odsuzovat, čemu nerozumíte.
• Obloha rdí se jitrem a já novou, dosud nepoznanou cestu vidím před sebou.
• Podle vzhledu můžete posuzovat květinu nebo motýla, nikoli však lidskou bytost.
• Pokud člověk zůstává v mezích konvence, nevzbudí příležitost k poznámkám.
• Rozumět něčemu, to znamená nalézt v tom něco, co je naše, a právě toto objevování sebe mimo nás je to, co nás těší.
• Suchý strom není na místě v zeleném lese.
• To je běh světa — pokus se prokázat přátelskou službu a hubování je ti odměnou.
• Kéž tě má láska jako sluneční paprsek obejme a přitom ti zanechá osvícenou svobodu.
• Spal jsem a snil, že život je radost. Probudil jsem se a spatřil, že život je povinnost. Plnil jsem ji a pochopil, že povinnost je radost.
• Radost je jednota naší duše, jednota naší duše se světem.

Externí odkazy

• Encyklopedický článek Rabíndranáth Thákur ve Wikipedii
• Autor Rabíndranáth Thákur ve Wikizdrojích
• Kategorie Rabindranath Tagore ve Wikimedia Commons