Richard Feynman

americký fyzik, Nobelova cena

Richard Phillips Feynman (11. května 1918, New York, USA – 15. února 1988, Los Angeles, USA) byl teoretický fyzik, nositel Nobelovy ceny za kvantovou elektrodynamiku.

Richard Feynman

Výroky

editovat
  • Einstein byl obr. Měl hlavu v oblacích, ale nohama pořád stál pevně na zemi. My, kteří nejsme tak vysocí, si musíme vybrat.
  • Věda je hodně podobná sexu. Někdy z ní vzejde něco užitečného, ale to není ten jediný důvod, proč ji děláme.[1]
  • Fyzika se má k matematice tak, jako se má sex k masturbaci.
  • Fyzikové si rádi myslí, že stačí říci: Toto jsou výchozí podmínky, co se stane pak?
  • Rozvoj vědy a pokrok poznání se stávají stále obtížnější. Na experimentování již nestačí zápalky a sláma.
  • galaxii je 1011 hvězd. Kdysi to bývalo opravdu velké číslo. Ale je to jenom 100 miliard, to je míň než schodek státního rozpočtu. Takovým číslům jsme říkali astronomická, teď bychom jim měli říkat čísla ekonomická.
    There are 1011 stars in the galaxy. That used to be a huge number. But it's only a hundred billion. It's less than the national deficit! We used to call them astronomical numbers. Now we should call them economical numbers.[2]
  • Fyzikální zákony platí i tam, kam jsme se ještě nedívali.[3]
  • Každý člověk obdrží klíč od nebeské brány. Tentýž klíč však také odemyká bránu pekel. [citace neznámého průvodce z Havaje]
  • Pro ty, kteří neznají matematiku, je složité dostat se k takovým pocitům jako je krása, nejhlubší krása přírody… Pokud se chcete něco dozvědět o přírodě, oceňovat přírodu, je nutné rozumět jazyku, kterým mluví.
  • Proč nám příroda dovoluje uhodnout z vlastností jedné části chování zbytku? Jde o nevědeckou otázku. Nevím jak na ni odpovědět jinak než zcela nevědecky. Myslím, že je to tím, že důležitou vlastností přírody je jednoduchost – a proto je velmi krásná.
  • Věda je dlouhou historií školení o tom, jak si přestat lhát do kapsy.
  • Byli jsme vedeni k představě věcí nekonečně zázračnějších než představy básníků a snílků minulosti. Ukazuje to, že imaginace přírody je mnohem, mnohem větší než imaginace člověka. Například o kolik pozoruhodnější je pro nás to, že jsme připoutáni vlivem záhadné přitažlivosti k otáčející se kouli – polovina z nás vzhůru nohama – která si miliardy let pluje prostorem, než představa, že jsme neseni na hřbetu slona nadnášeného želvou plovoucí v bezedném moři.
  • Svého času se v novinách objevil článek, v němž se uvádělo, že teorii relativity rozumí pouze dvanáct lidí. Nevěřím, že tomu tak kdy bylo. Možná jí rozuměl jenom jeden člověk, autor dosud nezveřejněného objevu. Ale poté, co se ostatní vědci seznámili s jeho myšlenkami, většinou tuto teorii tím nebo oním způsobem pochopili, a jistě jich bylo víc než dvanáct. Na druhé straně si však myslím, že mohu klidně prohlásit, že kvantové teorii nerozumí nikdo.
  • V počátcích všech vědeckých pozorování jsme při hledání rozumného vysvětlení jevů vystačili s pouhou intuicí, založenou opravdu jen na prosté zkušenosti s všedními objekty. Ale jak se snažíme vypracovat lepší popis naší zkušenosti, která začíná zahrnovat stále širší rozsah jevů, přestávají být naše vysvětlení jednoduchá a stávají se tím, co nazýváme zákony. Často se zdá, že jsou čím dál nerozumnější a stále více vzdálené od toho, co považujeme za zřejmé.
  • Když vědec nezná odpověď na problém, žije v nevědomosti. Když výsledek tuší, žije v nejistotě. A když má proklatě velkou jistotu o charakteru výsledku, ještě pořád ho hlodají nějaké pochybnosti. Zjistili jsme, že pro dosažení pokroku to má ohromný význam. Musíme uznat naši ignoranci a ponechat prostor pochybám. Vědecké poznatky jsou souborem tvrzení pronesených s různým stupněm jistoty – některá tvrzení jsou naprosto nejistá, některá skoro jistá, ale žádná nejsou jistá absolutně.
  • Kdyby nějaký Marťan (který nikdy nezemře, snad jen při nehodě) přišel na Zemi a viděl tento zvláštní druh bytostí – tyto lidi žijící asi sedmdesát nebo osmdesát let s vědomím, že přijde smrt – zdálo by se mu, že musí být nesmírně depresivní žít a vědět, že život je jen dočasný. My lidé nějak přijdeme na to, jak žít i přes tento problém: smějeme se, vtipkujeme, žijeme.
  • Podívejte se, podle toho, co vím o okolním světě, soudím, že je mnohem pravděpodobnější, že zprávy o létajících talířích pocházejí spíše ze známých iracionálních charakteristik myslí pozemšťanů, než z neznámých racionálních snah myslících bytostí z jiných planet.

Reference

editovat
  1. PINCOTT, Jena. Mají muži radši blondýnky?: láska, sex a přitažlivost. Překlad Nicolle Knapová. Praha : Dobrovský, 2017. 296 s. (Knihy Omega.) ISBN 978-80-7390-460-9. Kapitola Úvod, s. 9. (česky) 
  2. GOODSTEIN, David L., "Richard P. Feynman, Teacher," Physics Today, svazek 42, číslo 2 (únor 1989). S. 73. (anglicky)
  3. GRYGAR, Jiří. Vesmír, jaký je: současná kosmologie (téměř) pro každého. 1. vyd. Praha : Mladá fronta, 1997. 217 s. (Kolumbus; sv. 135.) Dostupné online. ISBN 80-204-0637-9. S. 12. (česky) 

Externí odkazy

editovat