Věda
způsob poznávání skutečnosti
Ve výrocích
editovat- Je třeba si uvědomit, že co se týče jednoty a souvislosti, jde mytické vysvětlení mnohem dál než vysvětlení vědecké. Věda si totiž neklade za svůj primární cíl nalezení úplného a definitivního vysvětlení vesmíru… Spokojuje se s dílčími a podmíněnými odpověďmi. Jiné systémy vysvětlení, ať už magické, mytické či náboženské, zahrnují vše. Lze je vztáhnout na všechny oblasti. Odpovídají na všechny otázky. Ručí za počátek, přítomnost, a dokonce i za budoucí vývoj vesmíru.[1]
— François Jacob - Mezi vědou a vírou v křesťanském pojetí nemůže z principu být žádný rozpor. Rozpory jsou pochopitelně mezi vírou a pověrou a vědou a pavědou, ale tak tomu bylo odjakživa.[2]
— Jiří Grygar - Na poli vědy i v běžném životě jsem postupně učinil řadu objevů; vzhledem ke své mizerné paměti mnohé z nich i opakovaně.[3]
— Jaroslav Flegr - Neexistuje věda bez filozofie, existuje pouze věda, jejíž filozofická zátěž je přijímána bez otázek.
No existe ciencia sin filosofía, solo existe ciencia cuyo bagaje filosófico se acepta sin discusión.[4]
— Daniel Dennett - Nezáleží na tom, aby se učni v pamět vštípilo určité množství hotových poznatků, kterých se může kdykoli v knihách opět dočísti; nýbrž aby se mu osvětlila cesta zkušeností a pozorování, kteráž vede k nalézaní těchto poznatků, zkrátka: by se mu vdechl filosofický duch vědy, kterýž by jej provázel ku každému předmětu jeho studia, jímžto, jsa již jím proniknut, jeho vlastní duch nabýval by síly a jistoty, a jenž by ho prodchnul živou láskou ku pravdě.[5]
— Jean-Baptiste Biot - Poté, co jsme se zbavili povinné oficiální ideologie tzv. dialektického materialismu, jsme svědky něčeho, co lze někdy považovat za zajímavé tříbení názorů, jindy spíše za více či méně zmatenou, ideologicky předpojatou diskusi o možnostech a omezeních „přírodovědeckého“ světového názoru, jeho vztahu k náboženství či k současným „postmoderním“ světonázorovým koncepcím. Předmětem diskuse je také to, jaká je vlastně role vědy v dnešním světě a její zodpovědnost za různé neduhy naší civilizace, popř. speciálně v naší společnosti těžce poznamenané dlouhými lety režimu, který se zaštiťoval „vědeckým světovým názorem“.[6]
— Václav Hořejší - Převažující důraz na užitečnost vědy stále více kazí radost z rostoucího porozumění základním přírodním zákonům.[7]
— Lise Meitnerová - … slunce ruské vědy.[8]
— Alexandr Sergejevič Puškin (o Michailu Lomonosovovi) - Teprve smrtí dogmatu začíná věda.[9]
— Galileo Galilei - V horolezectví nemám rád konkurenční prostředí. Nemusíte šplhat do hor, abyste je dobyli, ani být lepší než vaši společníci. Obdobně ve vědě. Většina dobrých vědců jsou nekomplikovaní lidé, jednoduše nadšení svou prací.
In climbing I disliked the competitive business. You don't climb a hill to conquer it, nor to be better than your companions… It is generally similar in science. The majority of good scientists are uncomplicated people, simply enthusiastic about their work.[10]
— Geoffrey Dutton - Věda – a to je jejím nejkrásnějším přívlastkem – je základním prvkem spojujícím myšlenky lidí, roztroušených po celém světě.[11]
— Frédéric Joliot-Curie - Věda má vlastní specifickou logiku vývoje, kterou je nutno stále mít na zřeteli. Podle ní věda musí pracovat ´do zásoby´, ´na potom´, pouze při těchto podmínkách se bude nalézat ve zcela pro ni přirozené vývojové pozici.[7]
— Sergej Ivanovič Vavilov - Věda nám dodá dostatek rad, když se zeptáme na té správné fakultě, jak zařídit to i ono.[12]
— Jan Zrzavý - Věda je špičková moderní metoda, s jejíž pomocí lze vlastní zvídavost ukájet za státní peníze.[13]
— Lev Arcimovič
Neozdrojované
editovat- Věda udělala pro rozvoj západní civilizace za sto let více, než udělalo křesťanství za osmnáct století.
— Jeff Burroughs - Věda, to je neustálá kritika všech výsledků, vlastních stejně jako cizích, zpochybnění pokroku; protivědecké je obávat se, že nás vlastní pochybnosti paralyzují.
— Karl Jaspers
V dílech
editovatReference
editovat- ↑ BARROW, John D.. Teorie všeho. Překlad Jan Novotný. Praha : Mladá fronta, 1999. ISBN 82-204-0602-6. S. 17.
- ↑ Ptejte se Jiřího Grygara [online]. Víra.cz. Arcibiskupství pražské. Pastorační středisko, 2003-11-03, [cit. 2013-11-02]. Dostupné online.
- ↑ Blog Jaroslava Flegra. URL: http://jaroslavflegr.bigbloger.lidovky.cz
- ↑ Muere a los 82 años el filósofo Daniel C. Dennett, uno de los autores más leídos y discutidos de EE UU. elpais [online]. 2024-04-20 [cit. 2024-06-29]. Dostupné online.
- ↑ NOVÁK, Jan Václav; VOROVKA, Karel. Kniha moudrosti, sborník aforismů a sentencí peadagogických. [s.l.] : Bursík a Kohout, 1892. S. 173. (česky)
- ↑ HOŘEJŠÍ, Václav. Přírodovědecký světový názor a víra – rozpor skutečný, či zdánlivý?. Lidové noviny, příloha Orientace, 16. leden 1999, s. 22. Dostupné online.
- ↑ 7,0 7,1 HOUDEK, František. Badatelé všech zemí, bojte se!. vesmir.cz [online]. 2018-11-09 [cit. 2020-04-10]. Dostupné online.
- ↑ Dějiny Ruska. [s.l.] : Nakladatelství Lidové noviny, 1995. ISBN 978-80-7422-026-5. S. 208.
- ↑ Lunární kalendář. Praha : Krásná paní, 2020. 53 s. S. 14.
- ↑ Geoffrey Dutton. telegraph.co.uk [online]. 2010-01-05 [cit. 2010-07-06]. Dostupné online.
- ↑ Řekli, napsali…. Rozhledy matematicko-fyzikální, září 1988, roč. 67, čís. 1. IV. strana obálky.
- ↑ ZRZAVÝ, Jan. Rozhodne se ve městech. Euro, 11. duben 2011, roč. 2011, čís. 15, s. 78–79.
- ↑ PLACHETKA, Jiří. Velká encyklopedie citátů a přísloví. 1.. vyd. Praha : Academia, 1996. ISBN 80-200-0712-1. S. 440. (česky)
- ↑ WERICH, Jan; HORNÍČEK, Miroslav. Předscény. Praha : Supraphon, 1990. 4 s. Mono 11 1179-1 802 H. (česky)
Související
editovatNázvy děl
editovatExterní odkazy
editovat- Encyklopedický článek Věda ve Wikipedii
- Slovníkové heslo věda ve Wikislovníku
- Kategorie Věda a technika ve Wikizprávách
- Kategorie Science ve Wikimedia Commons