Věda
způsob poznávání skutečnosti
Ve výrocích
editovatOvěřené
editovat- Je třeba si uvědomit, že co se týče jednoty a souvislosti, jde mytické vysvětlení mnohem dál než vysvětlení vědecké. Věda si totiž neklade za svůj primární cíl nalezení úplného a definitivního vysvětlení vesmíru… Spokojuje se s dílčími a podmíněnými odpověďmi. Jiné systémy vysvětlení, ať už magické, mytické či náboženské, zahrnují vše. Lze je vztáhnout na všechny oblasti. Odpovídají na všechny otázky. Ručí za počátek, přítomnost, a dokonce i za budoucí vývoj vesmíru.[1]
— François Jacob - Mezi vědou a vírou v křesťanském pojetí nemůže z principu být žádný rozpor. Rozpory jsou pochopitelně mezi vírou a pověrou a vědou a pavědou, ale tak tomu bylo odjakživa.[2]
— Jiří Grygar - Na poli vědy i v běžném životě jsem postupně učinil řadu objevů; vzhledem ke své mizerné paměti mnohé z nich i opakovaně.[3]
— Jaroslav Flegr - Neexistuje věda bez filozofie, existuje pouze věda, jejíž filozofická zátěž je přijímána bez otázek.
No existe ciencia sin filosofía, solo existe ciencia cuyo bagaje filosófico se acepta sin discusión.[4]
— Daniel Dennett - Nezáleží na tom, aby se učni v pamět vštípilo určité množství hotových poznatků, kterých se může kdykoli v knihách opět dočísti; nýbrž aby se mu osvětlila cesta zkušeností a pozorování, kteráž vede k nalézaní těchto poznatků, zkrátka: by se mu vdechl filosofický duch vědy, kterýž by jej provázel ku každému předmětu jeho studia, jímžto, jsa již jím proniknut, jeho vlastní duch nabýval by síly a jistoty, a jenž by ho prodchnul živou láskou ku pravdě.[5]
— Jean-Baptiste Biot - Poté, co jsme se zbavili povinné oficiální ideologie tzv. dialektického materialismu, jsme svědky něčeho, co lze někdy považovat za zajímavé tříbení názorů, jindy spíše za více či méně zmatenou, ideologicky předpojatou diskusi o možnostech a omezeních „přírodovědeckého“ světového názoru, jeho vztahu k náboženství či k současným „postmoderním“ světonázorovým koncepcím. Předmětem diskuse je také to, jaká je vlastně role vědy v dnešním světě a její zodpovědnost za různé neduhy naší civilizace, popř. speciálně v naší společnosti těžce poznamenané dlouhými lety režimu, který se zaštiťoval „vědeckým světovým názorem“.[6]
— Václav Hořejší - Převažující důraz na užitečnost vědy stále více kazí radost z rostoucího porozumění základním přírodním zákonům.[7]
— Lise Meitnerová - … slunce ruské vědy.[8]
— Alexandr Sergejevič Puškin (o Michailu Lomonosovovi) - Teprve smrtí dogmatu začíná věda.[9]
— Galileo Galilei - Věda – a to je jejím nejkrásnějším přívlastkem – je základním prvkem spojujícím myšlenky lidí, roztroušených po celém světě.[10]
— Frédéric Joliot-Curie - Věda má vlastní specifickou logiku vývoje, kterou je nutno stále mít na zřeteli. Podle ní věda musí pracovat ´do zásoby´, ´na potom´, pouze při těchto podmínkách se bude nalézat ve zcela pro ni přirozené vývojové pozici.[7]
— Sergej Ivanovič Vavilov - Věda nám dodá dostatek rad, když se zeptáme na té správné fakultě, jak zařídit to i ono.[11]
— Jan Zrzavý - Věda je špičková moderní metoda, s jejíž pomocí lze vlastní zvídavost ukájet za státní peníze.[12]
— Lev Arcimovič
Neozdrojované
editovat- Věda udělala pro rozvoj západní civilizace za sto let více, než udělalo křesťanství za osmnáct století. — Jeff Burroughs
- Věda, to je neustálá kritika všech výsledků, vlastních stejně jako cizích, zpochybnění pokroku; protivědecké je obávat se, že nás vlastní pochybnosti paralyzují. — Karl Jaspers
V dílech
editovatReference
editovat- ↑ BARROW, John D.. Teorie všeho. Překlad Jan Novotný. Praha : Mladá fronta, 1999. ISBN 82-204-0602-6. S. 17.
- ↑ Ptejte se Jiřího Grygara [online]. Víra.cz. Arcibiskupství pražské. Pastorační středisko, 2003-11-03, [cit. 2013-11-02]. Dostupné online.
- ↑ Blog Jaroslava Flegra. URL: http://jaroslavflegr.bigbloger.lidovky.cz
- ↑ Muere a los 82 años el filósofo Daniel C. Dennett, uno de los autores más leídos y discutidos de EE UU. elpais [online]. 2024-04-20 [cit. 2024-06-29]. Dostupné online.
- ↑ NOVÁK, Jan Václav; VOROVKA, Karel. Kniha moudrosti, sborník aforismů a sentencí peadagogických. [s.l.] : Bursík a Kohout, 1892. S. 173. (česky)
- ↑ HOŘEJŠÍ, Václav. Přírodovědecký světový názor a víra – rozpor skutečný, či zdánlivý?. Lidové noviny, příloha Orientace, 16. leden 1999, s. 22. Dostupné online.
- ↑ 7,0 7,1 HOUDEK, František. Badatelé všech zemí, bojte se!. vesmir.cz [online]. 2018-11-09 [cit. 2020-04-10]. Dostupné online.
- ↑ Dějiny Ruska. [s.l.] : Nakladatelství Lidové noviny, 1995. ISBN 978-80-7422-026-5. S. 208.
- ↑ Lunární kalendář. Praha : Krásná paní, 2020. 53 s. S. 14.
- ↑ Řekli, napsali…. Rozhledy matematicko-fyzikální, září 1988, roč. 67, čís. 1. IV. strana obálky.
- ↑ ZRZAVÝ, Jan. Rozhodne se ve městech. Euro, 11. duben 2011, roč. 2011, čís. 15, s. 78–79.
- ↑ PLACHETKA, Jiří. Velká encyklopedie citátů a přísloví. 1.. vyd. Praha : Academia, 1996. ISBN 80-200-0712-1. S. 440. (česky)
- ↑ WERICH, Jan; HORNÍČEK, Miroslav. Předscény. Praha : Supraphon, 1990. 4 s. Mono 11 1179-1 802 H. (česky)
Související
editovatNázvy děl
editovatExterní odkazy
editovat- Encyklopedický článek Věda ve Wikipedii
- Slovníkové heslo věda ve Wikislovníku
- Kategorie Věda a technika ve Wikizprávách
- Kategorie Science ve Wikimedia Commons