Laco Novomeský: Porovnání verzí

* [[Stalin|Stalinovo]] jméno bylo přece v těch osudových dobách synonymem pro Červenou armádu, Sovětský svaz, pro rozhodný, cílevědomý a přesvědčivý odpor proti [[Nacismus|nacismu]], toto jméno se spojovalo s vírou, přesvědčením a zápasem národů - i našich [[Národ|národů]] - za osvobození z nacistického útlaku. V roce 1949 pak nedvojsmyslnë vyjadřovalo třídní, socialistický program. Pokud se básník v souzvuku s cítěním národa a s touhami své třídy hlásil k těmto zápasům, ačkoli se [[Stalin|Stalinovým]] jménem, ​​nemá se za co stydět. Ba nemusí se stydět ani za to, že [[Stalin|Stalinovo]] jméno vyzvedl na prospěch těchto zápasů jako šifru programu a srozumitelnou zkratku pro cíle svého národa, a svých citů. Nemusím vám říkat, kolik důvodů má například [[Jaroslav Seifert]] stěžovat se na kult vůbec a Stalinův zvlášť. A přece v dobách, kdy se začal rozmetávat jeho kult a strhávat nimbus z jeho jména, právě kvůli tomu zmylsu, o kterém tu mluvím, byl udivený, znepokojen a rozhořčený, a ne jen proto, že ho najednou s despektem začali syčet nejednou tytéž ústa, které ho den předtím pouze vydychovali, takové byly vůči němu uctivé.<ref>L. Novomeský, Splátka veľkého dlho I. zv., s. 70</ref> <br />''{{Cizojazyčně|sk|Stalinovo meno bolo predsa v tých osudových časoch synonymom pre červenú armádu, Sovietsky zväz, pre rozhodný, cieľavedomý a presvedčivý odpor proti nacizmu, toto meno sa spájalo s vierou, presvedčením a zápasom národov - aj našich národov - za oslobodenie z nacistického útlaku. V roku 1949 potom nedvojzmyselne vyjadrovalo triedny, socialistický program. Ak sa básnik v súzvuku s cítením národa a s túžbami svojej triedy hlásil k týmto zápasom, hoci so Stalinovým menom, nemá sa za čo hanbiť. Ba nemusí sa hanbiť ani za to, že Stalinovo meno vyzdvihol na prospech týchto zápasov ako šifru programu a zrozumiteľnú skratku pre ciele svojho národa, a svojich citov. Nemusím vám vravieť, koľko dôvodov má napríklad Jaroslav Seifert sťažovať sa na kult vôbec a Stalinov osobitne. A predsa v časoch, keď sa začal rozmetávať jeho kult a strhávať nimbus z jeho mena, práve kvôli tomu zmylsu, o ktorom tu hovorím, bol udivený, znepokojený a rozhorčený, a nie iba preto, že ho odrazu s dešpektom začali syčať neraz tie isté ústa, ktoré ho deň predtým iba vydychovali, také boli voči nemu úctivé.}}

* Bylo to roku 1871, při vzniku Pařížské komuny. Rimbaud se aktivně účastní bojích o Komunu a o Duccasovi se nedohodli jeho životopisci, zda není totožný s politickým lidovým řečníkem Ducassem, prevadepodobne zákerně zavražděným policií. Komuna skončila na Pére Lachaise. A atmosféra smrtelné úzkosti, mrazivý, mrtvolným jedem napuštěný dech tohoto ovzduší, to bylo duševní útočiště ze situace, před kterou fyzikum prokletých se schovávalo v tuláckých krčmách v sousedství, nad páchnoucí, ničivým alkoholem. Mezi dvěma revolucemi: jedné dávno minulé, druhé zdaleka nepřicházející, uprostřed převratový kvasů znamenajících koneckonců rozmach nenáviděné tuposti, žije poezie smyslového opojení, děsivý smutek vyzáblý postav na popraviště, úžasný, nebývalý rozkvět [[poezie]] podmíněný hnilobou, do které byly vsazení prokleti [[Básník|básníci]]. Takový je básnický typ 1830. Básnický typ 1870 (O Pařižské komuně) <br />''{{Cizojazyčně|sk|Bolo to roku 1871, pri vzniku Parížskej komúny. Rimbaud sa aktívne zúčastňuje na bojoch o Komúnu a o Duccasovi sa nedohodli jeho životopisci, či nie je totožný s politickým ľudovým rečníkom Ducassom, prevadepodobne zákerne zavraždeným políciou. Komúna sa skončila na Pére Lachaise. A atmosféra smrteľnej úzkosti, mrazivý, mŕtvolným jedom napustený dych tohto ovzdušia, to bolo duševné útočište zo situácie, pred ktorou fyzikum prekliatych sa schovávalo v tuláckych krčmách v susedstve, nad páchnúcím, ničivým alkoholom. Medzi dvoma revolúciami: jednej dávno minulej, druhej zďaleka neprichádzajúcej, uprostred prevratových kvasov znamenajúcich koniec koncov rozmach nenávidenej tuposti žije poézia zmyslového opojenia, desivý smútok vyziabnutých postáv na popravišti, úžasný, nebývalý rozkvet poézie podmienený hnilobou, do ktorej boli vsadení prekliati básnici. Takýto je básnický typ 1830. Básnický typ 1870.}}

 

== Ve výrocích ==