Tomáš Garrigue Masaryk: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Demokracie: typo |
Vzdělání, náboženství |
||
Řádek 23:
* Je stejně potřebné přemýšlet o tom, jak užívat svůj volný [[čas]], nejen o tom, jak dobývat [[bohatství]].<ref name=ZapletalRok>{{Citace monografie | příjmení = Zapletal | jméno = Miloš | titul = Rok malých dobrodružství | vydavatel = Euromedia Group | místo = Praha | rok = 2008 | isbn = 978-80-242-2112-0}}</ref>
* [[Kniha]] je nejlepším [[přítel]]em. Jsme knihami spojeni s duchem všech [[národ]]ů a dob.<ref name=ZapletalRok/>
* Lidé vědí mnoho, velmi mnoho, ale jejich vědení nemá na jejich život daleko toho vlivu, jaký by mít mělo, a v tom je veliká chyba: učíme se příliš mnoho pro [[Škola|školu]] a neučíme se dosti pro [[Život|život]]. – ''Sebevražda hromadným jevem společenským, 1881, s. 72.''
* Násilná [[revoluce]] branná nebrání politické svobody, naopak je poškozuje.
* Nebát se a nekrást!
Řádek 74 ⟶ 75:
* Já nestojím proti náboženství, nýbrž proti náboženství zvrhlému, které potřebuje politiky, aby jej hájili.
* Mnoho věřících neví, co je náboženství, mnoho nevěřících nemá tušení, co vlastně popírají; ale nejmíň a nejpovrchnějí chápou náboženství lidé indiferentní, lhostejní. Přivést je k tomu, aby o náboženství aspoň mysleli – to by, pane, bylo veliké misionářství, a potřebnější, než jít kázat Negrům; ti věří po svém, ale věří.<ref>ČAPEK, Karel. Hovory s T. G. Masarykem III. Myšlení a život. Fr. Borový a nakladatelství Čin, Praha 1936 (oddíl III - Náboženství, kapitola 3 - Náboženství Ježíšovo, str. 91)</ref>
* Náboženství – jmenovitě myslím na náboženství monotheistická – dodává člověku vírou v [[Bůh|Boha]] a v [[nesmrtelnost]] ve všech okolnostech života útěchy, ve všech protivenstvích [[naděje]] a posiluje jeho lásku k [[Lidstvo|lidstvu]]; proto je nábožný člověk za všech okolností života veselý, jeho [[víra]], jeho [[přesvědčení]] a jeho [[jistota]] poutá ho nejenom k [[Nebe|nebi]], nýbrž zároveň k [[Země|zemi]], k životu. – ''Sebevražda hromadným jevem společenským, 1881, s. 90.''
* Nepotřebujeme [[mravnost]]i a [[náboženství]] abstraktně, v soustavách a v knihách, ale v [[život]]ě, v hospodaření a v [[politika|politice]]. [[Etika]] není pro psací stůl, [[náboženství]] není pro [[kostel]].<ref>Židlochovický zpravodaj, březen 2008, s.2</ref>
* Není naším úkolem vyšetřovat, co je náboženství a jak v člověku vzniká; stačí nám, víme-li, že je a dodává člověku, jako neviditelná vůně květině, jeho vlastné [[Hodnota|hodnoty]]: odstraň vůni, a květina bude tvé oko těšit, ale nebude se ti již zdát tak něžnou; odejmi člověku [[cit]] náboženský a učiníš z něho bytost, již budeš moci ctít a snad se jí i obdivovat, ale z celého srdce s ní už nebudeš moci být spojen. – ''Sebevražda hromadným jevem společenským, 1881, s. 90.''
* [[Zbožnost]] korunuje a posvěcuje [[Láska|lásku]]. [[Náboženství]] bez [[lidskost]]i nemůže být správné; lidskost bez zbožnosti nemůže být úplná.<ref>ČAPEK, Karel. Hovory s T. G. Masarykem III. Myšlení a život. Fr. Borový a nakladatelství Čin, Praha 1936 (oddíl III - Náboženství, kapitola 3 - Náboženství lásky, str. 95)</ref>
* ''(odpověď na Čapkovu otázku: „A co jiní náboženští géniové, řekněme [[Buddha]], [[Lao-c’|Lao-Tse]]?“)''<br>Hledají-li v nich někteří moderní Evropané [[náboženství]] vyšší než [[Ježíš Kristus|Ježíšovo]], je to, myslím, z kulturní únavy; potřebují něco exotického, co by podráždilo umdlenou náboženskou fantasii. I na tom vidět moderní náboženskou krisi. Mám pochopení pro orientální moudrost resignace, ale moudrost lásky účinné je mnohem vyšší.<ref>ČAPEK, Karel. Hovory s T. G. Masarykem III. Myšlení a život. Fr. Borový a nakladatelství Čin, Praha 1936 (oddíl III - Náboženství, kapitola 3 - Náboženství Ježíšovo, str. 94)</ref>
| |||