Karel Havlíček Borovský: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Doložené: doplněn citát
→‎Doložené: Doplnění doloženého citátu
Řádek 8:
* Kdo seje les, kdo zakládá sad, zřídka se dočká sám ovoce a užitku: ale jak bídný by byl svět, kdyby proto již nikdo sady zakládati a lesy síti nechtěl? Kdo tedy se chce ujímati lidu, musí k tomu míti jiné a vyšší pohnutky nežli vděčnost a odměnu od něho: ve zdaru svého díla, ve svém srdci a ve vděčném přátelském uznání malého počtu svých stejně smýšlejících musí hledati jedinou odměnu, nechce-li býti brzy zklamán.<ref>článek ''Sbírky na naše národní divadlo'' v časopise Slovan 12. 7. 1851</ref>
* [[Komunismus]] znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá mít žádné jmění, nýbrž aby bylo všechno společné a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. Bez všelijakých důkazů a výkladů vidí tady hned na první pohled každý, že takové učení je nanejvýš bláznovské a že se mohlo jen vyrojit z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy chtěli z člověka učinit něco buď lepšího, neb horšího, ale vždy něco jiného, než je člověk. <ref>''Slovan, 1, 26. 6. 1850, převedeno do modernějšího jazyka''</ref>
* Hlavní pravidla proti kněžím jsou dvě: 1. Nic jim nedávat. 2. Nic jim nevěřit. – Pak je s nimi lehko.<ref>Karel Havlíček Borovský, Dílo 1, Československý spisovatel, Praha 1986; uvedený aforismus je na str. 209.</ref>
 
== Přisuzované ==