Stařík
stará osoba
V dílech
editovat- Často slýcháme o hrubosti nastupující generace. Sám patřím mezi staříky a dalo by se očekávat, že se postavím na stranu starších, ale ve skutečnosti mě více zaráží špatné chování rodičů k dětem než dětí k rodičům. Kdo z nás by se necítil v rozpacích při rodinném obědě, kde otec nebo matka jednají se svými dospělými potomky tak nezdvořile, že kdyby se tak chovali k jakýmkoli jiným mladým lidem, bylo by to jen příčinou ukončení známosti? Dogmaticky trvají na svém ve věcech, kterým jejich děti rozumějí lépe než oni, nezdvořile je přerušují, zcela zjevně si protiřečí, zesměšňují věci, které mladí berou vážně (někdy třeba jejich náboženství), urážlivě se vyjadřují o jejich přátelích. To všechno dává snadnou odpověď na otázku „Proč jsou stále pryč? Proč mají kteroukoli jinou domácnost raději než svůj vlastní domov?“ Kdo by nedal přednost zdvořilosti před nekulturností?[1]
— Clive Staples Lewis, Čtyři lásky - Vyprávět o svém jídelníčku dovedl nejstarší z těchto staříků do největších podrobností. Jinak lze říci, že jeho radosti byly čistě aritmetické. Někdo počítá svá léta s hrůzou; on je počítal s mladickou ješitností. Někdo sbírá známky či mince; on sbíral dny.[2]
— Gilbert Keith Chesterton, Létající hospoda
Reference
editovat- ↑ LEWIS, Clive Staples. Čtyři lásky. Překlad Eva Hoznauerová. druhé. vyd. Praha : Návrat domů, 2013. 141 s. ISBN 978-80-7255-283-2. S. 34.
- ↑ Gilbert Keith Chesterton: Létající hospoda/Napoleon z Notting Hillu, Praha 1975, přeložil Mirek Čejka; str. 173 (Létající hospoda, kapitola XVIII.: Republika Harmonie)
Související
editovatExterní odkazy
editovat- Slovníkové heslo stařík ve Wikislovníku