V dílech

editovat
  • Starší syn se vracel z pole a uslyšel hluk hostiny. Zavolal si jednoho sluhu a zeptal se, co se děje. Sluha řekl: ‚Tvůj bratr přišel domů a otec dal porazit pěkné teleradosti, že se mu syn vrátil zdráv.' Starší bratr se rozhněval a vůbec nechtěl jít dovnitř. Otec vyšel ven a domlouval mu. Ale syn mu vyčítal: ‚Tolik let jsem pro tebe dřel, ve všem tě poslechl a co z toho mám? Nikdy jsi mi nedal ani kůzle, abych se poveselil se svými přáteli. A teď, když se vrátil tenhle tvůj synáček, který všechno prohýřil s děvkami, ještě mu vystrojíš hostinu.' ‚Hochu,' řekl otec, my jsme tu přece vždycky byli spolu a ty víš, že všechno, co mám, je tvoje. Ale teď nemůžeme dělat nic jiného než se radovat. Vždyť tvůj bratr, kterého jsme považovali za mrtvého, žije, ztratil se a je nalezen.'[1]
    Lukáš 15,25–32

Lidová slovesnost

editovat

Reference

editovat
  1. Bible, z podobenství o marnotratném synu (Lk 15,25–32)

Související

editovat

Externí odkazy

editovat
  •   Encyklopedický článek Tele ve Wikipedii
  •   Slovníkové heslo tele ve Wikislovníku