Závěr
výsledek (vyústění) logického myšlení
Ve výrocích editovat
- Dodnes mám s prvními stránkami knih největší potíže, většinou jsou tak pitomé, že nejdou ani opravit. Tak je vyhodím a na závěr napíšu znovu.[1]
— Aleš Palán - Nakonec si porozuměli. Dospěli ke shodnému závěru, že jsou nepřáteli.[2]
— Stanisław Jerzy Lec
V dílech editovat
- Jednou ze základních věcí je neuzavírat, nevyslovovat závěry, ale spíš mlčky pozorovat a vnímat všechno kolem. Tak jako když jsme na návštěvě u přítele a procházíme jeho domem.[3]
— Hana Poltikovičová, Korálky v pupíku - „Jo, kamaráde,“ řekl mi na to Moldánek. „To ty ukvapený závěry. Ty jsou pro kriminalistu zhouba.“[4]
— Jaroslav Velinský, Tmavá Studnice - Skoro jsem z toho vytvořil závěr, a to že jako prostředek literárního projevu, pouze pseudonym nestačí, že je třeba ještě napsat pár knížek.
J'en arrivais presque à conclure qu'un pseudonyme ne suffisait pas, comme moyen d'expression littéraire, et qu'il fallait encore écrire des livres.[5]
— Romain Gary, Příslib úsvitu
Reference editovat
- ↑ NAGY, Petr. Palán, Aleš. iliteratura [online]. 2020-04-05, rev. e [cit. 2020-04-12]. Dostupné online.
- ↑ Magazín Dnes 9/2007
- ↑ POLTIKOVIČOVÁ, Hana. Korálky v pupíku. 2. vyd. Dobročovice : Dreamtime, 2013. 198 s. ISBN 978-80-905593-0-1. S. 74.
- ↑ VELINSKÝ, Jaroslav. Tmavá studnice. 1. vyd. Praha : Mladá fronta, 1984. 296 s. Kapitola 73.
- ↑ GARY, Romain. La Promesse de l'aube. [s.l.] : éd. Gallimard, coll. Folio, 1973. 132 s. ISBN 2-07-036373-2. S. 24. (francouzsky)
