Chana Senešová

Chana Senešová

Hanna Szenes, či Anikó Szenes (17. července 1921, Budapešť – 7. listopadu 1944, Budapešť) byla židovská básnířka a účastnice protinacistického odboje, která se během druhé světové války zúčastnila výsadku za nepřátelskými liniemi v okupované Evropě. Byla chycena v Maďarsku, vězněna a mučena, souzena a nakonec popravena. Je izraelskou národní hrdinkou.

VýrokyEditovat

  • Teprve teď začínám chápat, co to skutečně znamená býti Židem v křesťanské společnosti.[1]
    (zápis z deníku, 15. června 1937)
  • Nevím, jestli jsem již zmínila, že se ze mne stala sionistka. (…) Znamená to pro mne, že teď vědomě a silně cítím, že jsem židovka a jsem na to hrdá. Mým hlavním cílem je odejít do Palestiny a pracovat tam. (…) Člověk potřebuje v něco věřit, potřebuje cítit, že má jeho život smysl, a že je na tomto světě potřebný. Pro mne toto vše ztělesňuje sionismus. (…) Jsem přesvědčena, že sionismus je židovským řešením našich problémů, a že vynikající práce, prováděná v Palestině, nepřijde v niveč.[2]
    (zápis z deníku, 27. října 1938)
  • Židovstvo žije v nepřirozených podmínkách, ve kterých není schopno realizovat své ušlechtilé vlastnosti a využívat svého přirozeného nadání a schopností. (…) Není pravda, že jsme se v diaspoře stali učiteli a vůdci národů. Naopak. Stali se z nás napodobitelé, sluhové, obětní beránek hříchů a chyb těch, mezi nimiž žijeme. Ztratili jsme naši individualitu a vzdali se nejzákladnějších podmínek života.[3]
    (zápis z deníku, 6. února 1939)
  • Pochopila jsem, proč Mojžíš obdržel Tóru na vrcholku hory. Pouze v horách je možné obdržet příkazy shora, kdy člověk vidí, jak je ten dole maličký, a přesto se cítí bezpečně v blízkosti Boží. Zde se člověku rozšíří obzory v každém ohledu a řád věcí se stává srozumitelnější. V horách člověk může věřit – a musí věřit. V horách člověk bezděčně slyší otázku: „Koho mám poslat?“ a pak odpověď: „Pošli mne, abych sloužil kráse a dobru.“[4]
    (zápis z deníku, 5.–26. června 1940)
  • Někdy mám pocit, že jsem vyslancem, který byl pověřen posláním. Co je však tímto povstání – to mi není jasné.[5]
    (zápis z deníku, 23. dubna 1941)
  • Vždy je těžší vztahy urovnat, nežli je poničit.[6]
    (zápis z deníku, 9. února 1942)
  • Žiji ve světě své vlastní tvorby, bez jakéhokoli kontaktu s vnějším světem. Žiji tu jako kapka oleje ve vodě, někdy na hladině, jindy ponořená, ale vždy odděleně, nikdy nesmíchaná s jinou kapkou.[7]
    (zápis z deníku, 8. ledna 1943)
  • Jsou chvíle, bez nichž se lidský život stává bezvýznamnou bezcennou hračkou a jsou chvíle, kdy je člověk povinován něco udělat, dokonce i za cenu vlastního života.[8]
    (v dopise bratrovi, 25. prosince 1943)
  • Jsou hvězdy, jejichž záře je viditelná na Zemi, i když již dávno zanikly. Jsou lidé, jejichž genialita nadále osvětluje svět, i když již dávno nejsou mezi živými. Tato světla jsou obzvláště jasná za temných nocí. Osvětlují cestu pro celé lidstvo.[9]
    (nedatováno)

Ve výrocíchEditovat

  • Byla nebojácná a nikdo z nás si nebyl tak jist jako ona, že naše mise uspěje. Ani jednou nepomyslila na možnosti selhání a ani jedinkrát nám nedovolila, abychom byli sklíčení či odrazení.[10]Re’uven Dafni
  • V každé generaci se židovské hrdinství dere svou vlastní cestou, volí své hrdiny, lidské to ztělesnění hlavních tužeb oné generace, ztělesnění jejího ducha. Chanina generace, generace „nelegálních“ přistěhovalců a dobyvatelů; generace průkopníků, osadníků a obránců svých počinů; generace katastrofy a destrukce; generace, která ztratila milióny našich lidí – tato generace si za svého hrdinu zvolila vyslankyni a průkopnici, která obětovala svůj život opuštěním své země a odchodem do diaspory, aby vyrvala své bratry ze spárů smrti.[11]Aharon Meged
  • Určitě nebude snadné s ní pracovat, ale věř mi a nikdy na to nezapomeň, ona je neobyčejná holka.[10]Enzo Sereni
    (Sereni v reakci na Re'uvena Dafniho, který mu řekl, že si myslí, že nebude snadné s Chanou spolupracovat)

ReferenceEditovat

  1. SENESH, Hannah, DAFNE, Reuven; PALGI, Yoel; SENESH, Catherine Hannah Senesh: Her Life and Diary. Londýn : Sphere, 1973. 254 s. Dále jen: Hannah Senesh: Her Life and Diary. S. 36-37. (anglicky) 
  2. Hannah Senesh: Her Life and Diary. s. 65-66
  3. Hannah Senesh: Her Life and Diary. s. 71
  4. Hannah Senesh: Her Life and Diary. s. 92
  5. Hannah Senesh: Her Life and Diary. s. 102
  6. Hannah Senesh: Her Life and Diary. s. 121
  7. Hannah Senesh: Her Life and Diary. s. 124-125
  8. Hannah Senesh: Her Life and Diary. s. 130
  9. KATZ, Yossi. A Voice Called: Stories of Jewish Heroism. Jeruzalém : Gefen Publishing House, 2010. 234 s. Dostupné online. ISBN 978-9652294807. S. 74. (anglicky) 
  10. 10,0 10,1 Hannah Senesh: Her Life and Diary. s. 168
  11. MENDELS, Doron. On Memory: An Interdisciplinary Approach. Oxford : Verlag Peter Lang, 2007. 356 s. Dostupné online. ISBN 978-3039110643. S. 197. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat