Protož, věrný křesťane, hledaj pravdy, slyš pravdu, uč sě pravdě, miluj pravdu, prav pravdu, drž pravdu, braň pravdy až do smrti: nebť pravda tě vysvobodí od hřiecha, od ďábla, od smrti dušě a konečně od smrti věčné, jenž jest odlúčenie věčné od milosti Božie... – Jan Hus<Výklad viery 1412[5]
Jestliže se tedy měním v boha a on mě činí zajedno s sebou, pak, u živého Boha, nelze rozlišovat mezi námi... Někteří lidé si představují, že boha spatří, jako by on stál onde a oni zde, ale tak tomu nebude. Bůh a já jedno jsme. Tím, že Boha poznávám, přivádím ho k sobě, láskou k němu v něj pronikám. - Mistr Eckhart
Člověk vpravdě náboženské kultury se dá přirovnat k osmiletému dítěti, které potřebuje otcovu pomoc, které však již začíná vtělovat jeho učení a zásady do svého života. Dnešní člověk se spíš podobá tříletému dítěti, které volá otce, když ho potřebuje, ale jinak, když si hraje, je zcela soběstačné. - Erich Fromm
Jestliže věříte v Boha, tak nerozumím, proč by měl být rozdíl věřit jako křesťan, žid nebo muslim. Základ všech náboženství: dobro, etika, nezabíjet a starat se o své rodiče - je stejný. Myslím, že lidi by měli míň dbát o to, co je v náboženství rozděluje, ale víc o etiku. - Nicholas Winton[9]
Taky jsem nedávno v jednom českém filmu slyšel, jak nějaká maminka vysvětluje chlapci, že v Boha nevěří, protože s takovým Bohem, který může dopustit takovouhle válku, nechce nic mít. Je to časté tvrzení a dá se libovolně rozšířit: jak mohl Bůh dopustit atomovou bombu, Černobyl nebo díry v ozónu?! To vše by náš boží poradce jistě hravě direktivní cestou zvládl. Jenže Bůh stvořil svět a dal mu dokonalý řád – a kdo zavedl do světa neřád, byl člověk – obdarovaný svobodnou vůlí. – Radovan Lukavský v knize Deset vyznání (2001) Marcely Kašpárkové[10]
Bůh není guvernantkou ani policajtem okresního formátu. Ale je nejvýš spravedlivý a nekonečně milosrdný – a hlavně: není bolesti, které by Bůh nemohl použít k velkému užitku a odměnit velikou radostí – a my teprve se zpožděním chápeme její smysl. Sami nedokážeme jednat vždycky spravedlivě, natož milosrdně, ale právě proto věříme, že jednou "někde" musí ke spravedlivému narovnání všech věcí dojít, že ti, kdo nespravedlivě trpěli, dojdou útěchy a milosrdenství. Bůh je harmonie – a má moc každé zlo nakonec vyvážit dobrem. – Radovan Lukavský v knize Deset vyznání (2001) Marcely Kašpárkové[11]
V mém životě víra v Boha, řekl bych skoro od narození, znamenala možnost života vůbec. Protože bez víry v Boha nevím, jak by se vůbec dalo žít. - Radovan Lukavský v internetovém interview se čtenáři Vira.cz 7. června 2007[12]
Nejrafinovanější podobou zla je dobro, které si představuje nebo předstírá, že je lepší, než je. Ďábel je vždycky anděl, který předstírá, že je Bůh. --Reinhold Niebuhr[13]
Antonín Dvořák je můj nejmilejší autor. Kdyby nenapsal nic než Biblické písně, tak to stačilo. Když je mohu zpívat, cítím se jako v nebi. Byl to skladatel, který dokázal v hudbě přenést přímou linku na Boha, jeho hudba dokáže otevřít nebesa. Žádný jiný autor mě takovýmto pocitem nenaplňuje. – Eva Urbanová[15]
Mistra sufismu Mullaha al-Hallaje se jednou jeho žák zeptal, jaký je Bůh. Mistr odpověděl: „Duchem oproštěným od starostí jsem zahlédl Boha okem svého srdce. Zeptal jsem se ho? „Kdo jsi?“ A Bůh odpověděl: „Ty sám.“
Hlubina lidské duše v sobě skrývá nesmírné síly, protože v ní přebývá samotný Bůh. — František z Assisi
Bůh je výtvor člověka. Vynalezli jsme ho, abychom své lidské druhy, a především družky, ovládali. Je to jen ochranářský bengál. Lidské bytosti nemohou žít bez tajemna: bez bohů, popových hvězd, klaunů, mimozemšťanů. —Andy Partridge[20]
Ježíš je středem času. Lidé po něm toužili ještě než přišel. On je ten nejdůležitější zlom v dějinách, protože volá po životním obratu: k obrácení k Bohu. V čase po Ježíši je úkolem církve světu tento obrat dosvědčovat a lidi pohnout k obrácení. -- Gerd Theissen[22]
Oněm dobrým neznabohům, kteří užuž čekají, kdy konvertuji k jejich materialistické víře, vzkazuji, že k ní nekonvertuji, protože mé přesvědčení o existenci Koncepce se mi zdá být logičtější, než jejich miliardy neplánovaných náhod.[23] - Jiří Suchý
Kdo se podívá otevřenýma očima na to, co světem hýbe a vždycky hýbalo, ten brzo ztratí z očí ono vraždění a podvádění a uvidí svět plný lidí nadšených pro pravdu. Místo šklebících se katů kolem plápolavých hranic uvidí lidi s nadšením jdoucí na smrt upálením pro Krista, místo dravých šelem v arénách uvidí křesťany nade všecko věřící v království Boží, místo surových králů vedoucích války ve jménu Kristově uvidí muže, kteří ve jménu Kristově připravují věčný mír. A na těchto spravedlivých lidech stojí svět, oni jsou strůjci dějin, jimi svět pokračuje a všechna ukrutnost je jen malicherná zlost. A oči všechněch spravedlivých lidí jsou obráceny k jednomu vůdci, ke Kristu. (Čím je nám dnes Ježíš Kristus)[24] - Ladislav Hejdánek
Duchu Svatý, v tobě můžeme objevit tuto úžasnou pravdu: Bůh si nepřeje utrpení ani strádání lidí, úzkost a strach v nás nejsou jeho dílem, Bůh nemůže jinak než nás milovat.[26] - Roger Schütz
Bůh je věčná láska. V kom není lásky, v tom ani Bůh nepřebývá, a kdo nemiluje svého bližního, kterého vidí, nemůže milovat Boha, kterého nevidí. – Jakub Graichman
Bůh je veliký a veliká je jeho moc, nekonečná jeho moudrost. Chvalte ho svou řečí, nebe i země, slunce, měsíci a hvězdy! Ať ho, pokud jen mohu, velebí i moje duše - jeho, Tvůrce a Pána! Jemu buď chvála a čest i sláva na věčné věky. Amen! – Johannes Kepler
↑ROCHALLYI, Radoslav. Mythra Invictus. Bratislava : VSSS, 2019. 124 s. ISBN978-80-8202-085-7. S. 71.
↑Reč o míru. In: Na každý den 2015. Kalich Praha 2014, s.54
↑kázání z 5.prosince 1404, cit. dle Na každý den 2015. Kalich Praha 2014, s.197
↑Husovy perličky: Denní čtení ze spisů Husových. Uspořádal Miloslav Kovář. Praha: Křesťanský spolek mladíků v Čechách 1906. Cit. dle "Na každý den 2015". Kalich 2014, s.141
↑Molnár,Amedeo:Na rozhraní věků. Vyšehrad Praha 1985, s.12
↑Weimarer Ausgabe (WA) 10 III, 55,10-56,3 též WA 36,424,2-425,2; použito jako název sbírky pojmů Lutherovy teologie, ed. Macek, Ondřej, KALICH 2017, ISBN 978-80-7017-235-3
↑GRYGAR, Jiří. Vesmír, jaký je. Praha : Mladá fronta, 1997. S. 184.
↑KOHUT, Joe; KOHUT, John J.. Rockecy aneb Kniha rockových citátů. Překlad Ladislav Šenkyřík. 1. vyd. Praha : Volvox Globator, 1996. 153 s. ISBN80-7207-016-9. S. 137.
