Dílo:Hrabě Monte Cristo

Hrabě Monte Cristo je vedle Tří mušketýrů nejznámější román Alexandra Dumase. Je to příběh neprávem uvězněného námořního důstojníka Edmonda Dantèse, který po úspěšném útěku z žaláře a nabytí ohromného jmění vykoná pomstu na vinících svého neštěstí. Román poprvé knižně vyšel v r. 1844, moderní český překlad, z něhož citujeme, pořídili Milena Tomášková a Jan Vladislav r. 1957.[1]

Výroky

editovat

Díl III.

editovat

kapitola druhá

editovat
  • nestarám se nikdy o svého bližního, nepokouším se nikdy chránit společnost, protože ona mne také nechrání, a dokonce tvrdím, že pokud se o mne stará, je to jen proto, aby mi škodila.

kapitola desátá

editovat
  • Víte, že lidské vynálezy postupují od složitého k jednoduchému a že jednoduché je vždy dokonalé.

Díl IV.

editovat

kapitola desátá

editovat
  • Lidská zloba je nesmírně hluboká, [...] je hlubší než boží dobrota.

kapitola patnáctá

editovat

kapitola šestnáctá

editovat
  • kdo v sobě cítí vůli bojovat, ten neztrácí vzácný čas a vrátí okamžitě ránu, kterou dostal.

kapitola sedmnáctá

editovat
  • Eh, propána, copak je život? Zastávka v čekárně smrti[.]

kapitola devatenáctá

editovat
  • Ostatně, co se žádá od takového mladého pána v Paříži? Aby uměl trochu francouzsky, aby byl slušně oblečen, aby hodně hrál a platil zlatem.
    Není třeba říkat, že pro cizince je to ještě snazší než pro Pařížana.

Reference

editovat
  1. DUMAS, Alexandre. Hrabě Monte Cristo. Překlad Milena Tomášková a Jan Vladislav. Praha : Mladá fronta, 1957.  

Externí odkazy

editovat

Související

editovat