Dílo:Hrabě Monte Cristo

Hrabě Monte Cristo je vedle Tří mušketýrů nejznámější román Alexandra Dumase. Je to příběh neprávem uvězněného námořního důstojníka Edmonda Dantèse, který po úspěšném útěku z žaláře a nabytí ohromného jmění vykoná pomstu na vinících svého neštěstí. Román poprvé knižně vyšel v r. 1844, moderní český překlad, z něhož citujeme, pořídili Milena Tomášková a Jan Vladislav r. 1957.[1]

VýrokyEditovat

Díl III.Editovat

kapitola druháEditovat

  • nestarám se nikdy o svého bližního, nepokouším se nikdy chránit společnost, protože ona mne také nechrání, a dokonce tvrdím, že pokud se o mne stará, je to jen proto, aby mi škodila.

kapitola desátáEditovat

  • Víte, že lidské vynálezy postupují od složitého k jednoduchému a že jednoduché je vždy dokonalé.

Díl IV.Editovat

kapitola desátáEditovat

  • Lidská zloba je nesmírně hluboká, [...] je hlubší než boží dobrota.

kapitola patnáctáEditovat

kapitola šestnáctáEditovat

  • kdo v sobě cítí vůli bojovat, ten neztrácí vzácný čas a vrátí okamžitě ránu, kterou dostal.

kapitola sedmnáctáEditovat

  • Eh, propána, copak je život? Zastávka v čekárně smrti[.]

kapitola devatenáctáEditovat

  • Ostatně, co se žádá od takového mladého pána v Paříži? Aby uměl trochu francouzsky, aby byl slušně oblečen, aby hodně hrál a platil zlatem.
    Není třeba říkat, že pro cizince je to ještě snazší než pro Pařížana.

ReferenceEditovat

  1. DUMAS, Alexandre. Hrabě Monte Cristo. Překlad Milena Tomášková a Jan Vladislav. Praha : Mladá fronta, 1957.  

Externí odkazyEditovat