Dílo:Jak dostat tatínka do polepšovny

Jak dostat tatínka do polepšovny je česká rodinná komedie. Byla natočena roku 1978 jako televizní film, který režírovala a jehož scénář napsala Marie Poledňáková. Hlavní role vytvořili Jana Preissová, Tomáš Holý a František Němec. Film je pokračováním komedie Jak vytrhnout velrybě stoličku.

Obsazení editovat

Máma Anna
Jana Preissová
Táta Luboš
František Němec
Vašek
Tomáš Holý
Děda Josef
Josef Karlík
Pošťák Fanda
Petr Nározný

Výroky a monology editovat

Anna editovat

  • To není děda, to je Herodes!
  • Dělá si ten kluk ze mě blázny? Samozřejmě, že si dělá blázny! On je totiž celej po tobě!
  • Netlumoč, já si poslechnu originál.
  • Já ti rozumim, to je ten pokojíček, ze kterýho mě bude přecházet zrak.

Luboš editovat

  • Každej člověk si myslí, že nejhezčí místo je tam, kde se narodil. Ale kdybych věděl, že se ti tu nebude líbit, tak bych se byl narodil někde jinde…!
  • Čeká na tebe takovej pokojíček, až tě bude přecházet zrak!

Vašek editovat

  • Jenom si na skálu sáhneme a hned zase pojedeme…
  • No, Luboš je můj táta a jeho máma je moje nevěsta. Teda... moje máma je jeho nevěsta.

Listonoš editovat

  • Jé, vodník. A říká mi Fando!

Dialogy editovat

Děda: No snad se nebude ten kluk taky koupat ve vaně?
Anna: U vás je zvykem říkat neckám vana?
Děda: U nás je zvykem vlýzt si pod pumpu.
Anna: Aha! Tady ještě vládne středověk!
Děda: Co tím chceš říct - například?!
Anna: Že se tady neuklízelo od třicetiletý války – například!

Anna: Proč se ta voda nehřeje?
Děda: Protože netáhnou kamna.
Anna: Proč netáhnou kamna?
Děda: Protože je komín nakřivo.
Anna: Proč je komín nakřivo?
Děda: Krucinál, to je cavyků s jedním vykoupáním!

Děda: Kluka jsem si moc přál. Ale pořádnýho! Ne žádnou bábovku.
Vašek: Já nejsem žádná bábovka.
Děda: To teda jsi - a nadívaná!

Táta: Správný horolezec, sotva zalehne, tak spí.
Vašek: To neni možný. To byl nejlepším horolezcem na světě byla naše mamina!

Luboš: Na mě se můžeš spolehnout.
Vašek: Na mě ne.
Anna: Dobře, odjíždíme!
Vašek (spadne do kádě s vodou, na které stál): Ne! Na mě taky se můžeš spolehnout!

Děda: Já když písknu, tak začnou padat listy ze stromů!
Luboš: To nic není! Když já písknu, tak začnou praskat větve!
Vašek: To vůbec nic není: když já písknu... (pískne) ... tak začnou lítat pohlavky.

Anna: Vy jste pěkný podvodníci!
Děda (v kostýmu vodníka): Já ne, já jsem jen vodník.

Anna: Na nic už nemysli, opakuj si: Kolombo šel na sever...
Luboš: Ale tady někdo dejchá. Co to je?
Anna: To je Pepa…
Luboš: To není Pepa...

Luboš: Víš co, Vašku, dneska nepojedeme nikam. Pomůžeme mamince škrábat brambory.
Vašek: Ne, tati, brambory ne. Já chci mlíko. Mami, já vypiju celej litr.
Anna: Co kdyby si Vašek zajel nakoupit sám? My dva bysme to tu s tatínkem zvládli.
Luboš: No, poslyš, Anno! Ty jsi přímo skvělá!
Vašek: No tati, jestli si chceš radši škrábat brambory, já si klidně pojedu sám.
Luboš: Ne, tak to by nešlo, já toho kluka nemůžu pustit samotnýho.

Anna: Pozor, Vašek! Strhnul by ti body.
Luboš: Buď klidná, když já nevidim Vaška, nemůže vidět on mě. To je zákon optiky, miláčku.
Anna: Má dalekohled. Moc ráda bych věděla, kdo dal dítěti do rukou takovou zbraň.

Související editovat

Externí odkazy editovat