Dílo:Končiny štěstí, končiny ticha
Končiny štěstí, končiny ticha je povídka Terezy Boučkové, která vyšla ve sbírce Indiánský běh a Končiny štěstí, končiny ticha roku 1992.
Výroky
editovat- Nikdy si nechtěla začít s ženatým mužem. Ona nezačala. Zná jeho ženu a nechce, aby ji kvůli ní opustil. Chce, aby o ní řekl své ženě. Chce o jejich lásce říct své ženě, zatím jen něco naznačil. Chce žít v pravdě, a ne dvojím životem. Chce, aby byl opatrný, bojí se o něho. Neber si na sebe starosti, které ti nepatří. Sviť láskou, jak to umíš. Mysli si třeba, že čekáš děťátko. Buď vyrovnaná, a když budeš propadat depresím, vzpomeň si na lidi, co jsou na tom hůř. Chce mít děťátko. Chce dát své lásce podobu syna, chce mu dát syna, lásku za lásku. Krásné je žít![1]
Reference
editovat- ↑ BOUČKOVÁ, Tereza. Indiánský běh a Končiny štěstí, končiny ticha. 2. vyd. Praha : Grafoprint, 1992. 157 s.