Dílo:Růžový květ

Růžový květ je československá televizní poetická pohádka režiséra Josefa Henkeho natočená roku 1992 podle scénáře Františka Pavlíčka.

Obsazení

Milej hochu, s kouzlama si musí každej poradit sám. Jenže musí mít čistou duši a dobrý srdce.
Krásy se ještě nikdo nenajed’.

Když se urodí málo, je to bída; když se urodí moc, může být ještě hůř.
Medovej koláč se přejí nejdřív, když si můžeš ukousnout, kdy se ti zachce.
Přivykneš pozemskýmu ráji, a jako by nebyl. Zvykneš si na krásu, a jako by vybledla, nestojí za podívání. Zvykneš si, že tě má někdo rád, a tenhle prokletej zvyk udělá kříž nad tvou vlastní láskou.
Štěstí, hochu, to je tažnej pták. A plachej, převelice plachej. Přiletí, hnízdo si vystaví, zazpívá — — a najednou je pryč, ani se nenadáš.

(během jejich prvního setkání v chalupě)
- Renata: Tak ty jsi ten slavnej Tomáš?
  Tomáš (udiveně): Jak to, slavnej?
  Renata: Babička se o tobě nabájila, jako bys byl sedmý div světa. To je hrozné, jak je ta láska slepá!
  Tomáš: Hele, měla by sis přichvátnout, abys nezmeškala dámskou volenku. No, jináč toho asi moc nenatancuješ — kdo by tě vzal do kola?
  Renata (povalí ho a se smíchem utíká): Ty šašku!
(vleže vedle sebe, po improvizovaném svatebním obřadu)
- Májka (blaženě): Teď už jsme svoji. Tys má radost, a já —
  Tomáš (blaženě): — štěstí, o kterém se mi nejpíš jenom zdá.

Mládenečku mladý, poslechni mé rady,
radím tobě: zanech ženění,
oženíš se jednou, tvářičky ti zblednou,
krása se ti promění — —