Dílo:Umění pokojného umírání
Umění pokojného umírání (2005) je kniha, kterou napsal Sandó Kaisen.[1]
Výroky editovat
- Je místo ne-zrození a ne-smrti. V tomto prostoru nezrození se objevil celý vesmír, hvězdy, hory, země a také my sami.[2]
- Toto místo je bez hranic a existuje ve všech bytostech. Protože existuje ve všech bytostech, je vlastně všude.[3]
- Já však nejsem tím, čím jsem, ani tím, co si o sobě myslím. Jsem Podstatou Ducha, neboť bez Ní nic neexistuje. Po vyhasnutí tohoto života k Ní však nepůjdu, protože jsem Jí samou.[4]
- Vždť tu není nic trvalého: já, moji rodiče a moji přátelé, všichni se jednou ztratíme! Podstata Ducha je však Jedna a nic se z ní neztrácí.[5]
- Jestliže vědomě sleduji pohyb svého dechu, myslím už pouze na něj, a minulost, stejně tak jako budoucnost, úplně mizí. Mohu tak proniknout tam, kde už neexistuje čas ani prostor.[6]
- […] jestliže v zapomnění sebe sama dokážu objevit místo Jediného Ducha, okamžitě pochopím, že život a smrt jsou Jediným Duchem a že smrt není ničím, protože nic neumírá![7]