Exil
nedobrovolný pobyt v zahraničí
Ve výrocích
editovat- Exil je výborná zkušenost, někdy bolestná, ale neocenitelná. Máš své kořeny, tam ale nejsou. Máš jazyk, tam je ale nepoužitelný. V myšlenkách neustálé překládání. A sny v několika jazycích. V jazyce tvé vlastní historie a v jazyce nového života. Psychologická Babylónská věž. Ale když se člověk nepoddá, může z toho mít užitek.[1]
— Natasza Goerkeová - Pokládám hebrejské výtvory, takové, jako je Tel Aviv, za přesvědčující, překonávající výtvory staletí v exilu. Rád bych věděl, zda jinde v celém světě existuje pro Izrael jiné podobné místo. Takové budovy, postavené čistě a jedině Židy od střechy po základy, to je působivý pohled. […][2]
— Chajim Nachman Bialik
V dílech
editovat- Jaroslav Hutka. Bolestín, který nikdy nepochopil, co obnáší exil. Přišel do něj jako stipendiant – a setrval tak až do konce. Nikdy nepracoval, vždycky žil z podpory státu – a tudíž se cítil utlačen. Psal v sedmnácti řečech, které se nikdy nenaučil. […][3][4]
— Karel Kryl, Půlkacíř
Reference
editovat- ↑ ZAVŘELOVÁ, Petra. Goerke, Natasza. iliteratura.cz [online]. 2006-06-04 [cit. 2011-02-28]. Dostupné online.
- ↑ GILBERT, Martin. Izrael: Dějiny. Praha : BB Art, 2002. 65-66 s. ISBN 80-7257-740-9.
- ↑ Půlkacíř (Rozhovor Miloše Čermáka s Karlem Krylem). 2. vyd. Praha : Academia, 1994. 165 s. ISBN 80-200-0187-5. (česky)
- ↑ Kapitola Kdo je kdo, str. 140.
