Guy de Maupassant

Henri-René-Albert-Guy de Maupassant (5. srpna 1850, Tourville-sur-Arques, Francie - 6. července 1893, Paříž, Francie) byl francouzský spisovatel, dramatik a novinář.

Guy de Maupassant

Výroky

• Drby jsou útěchou žen, které už nikdo nemiluje a nikdo se jim nedvoří.
• Existují tak věrné ženy, že mají vždy výčitky svědomí, když svého muže podvádějí.
• Když milujeme, není nic lepšího než dávat, pořád dávat, život, myšlenky, tělo, všechno, co člověk má. A cítit, že dávám, a všechno vsadit na to, abych mohl dávat stále víc.
• Když se člověk žení, je konec všemu. Žárlivá náklonnost ženy, ona podezřívavá, nepokojná a tělesná náklonnost nestrpí vedle sebe vroucné a vřelé příchylnosti, oné příchylnosti ducha, srdce a důvěry, jež existuje mezi dvěma muži.
• Manželství je jako loterie. Nikdo nesmí počítat, že on to bude, kdo vyhraje.
• Nechápu, že některé ženy, které tak dobře znají neodolatelnou svůdnost ozdobných hedvábných punčoch, skvělé kouzlo barevných odstínů a čaromoc drahocenných krajek, schovaných v hlubinách intimní toalety, omamnou šťavnatost skrytého přepychu, rafinovaného spodního prádla, zkrátka všechny chytré jemnosti ženské elegance, nikdy nepochopí strašnou nechuť, jakou v nás vzbuzují nevhodná nebo hloupě něžná slova. Jsou chvíle, kdy se slova „miluji tě“ tak nehodí, že se vůbec nesluší.
• Nejlepší obranou ženy bývá její podlehnutí.
• Omamuje mě, svádí a já ztrácím klid, jdu za ní a děsím se. Bojím se jí jako pasti a toužím po ní jako po chlazeném nápoji, když mám žízeň. Podléhám jejímu kouzlu a blížím se k ní se strachem, jaký by měl muž podezíraný z toho, že je obratný zloděj. U ní cítím neodůvodnitelné nadšení nad její možnou nevinností a rozumově velmi odůvodnitelnou nedůvěru k neméně pravděpodobné zkaženosti. Cítím, že se stýkám s neobvyklým stvořením, nepodléhajícím přirozeným pravidlům, s vynikajícím nebo ohavným tvorem.
• Proč lhát, když stačí mluvit pravdu, aby ti stejně nikdo neuvěřil?
• Smyslné spojení je pouhá pečeť spojení srdcí.
• Ty oči mě zaplavovaly zvláštním mocným zmatkem. Z těch neproniknutelných očí vycházelo nekonečné kouzlo, nyvé jako závan větříku, svůdné jako pohasínající obloha za šeříkových, růžových a modrých soumraků, trochu melancholické jako noc přicházejíc za nimi! Ty oči skrývají v sobě tajemství toho, co se zdá a neexistuje, co se může objevit v pohledu ženy a zapůsobit, že v nás vzklíčí láska.
• Žena žije pocitem, že dostane-li se chvály jiné, je to na její újmu.

Externí odkazy

• Encyklopedický článek Guy de Maupassant ve Wikipedii
• Autor Guy de Maupassant ve Wikizdrojích