Marek Vácha

Dílo tohoto autora je třeba vyčlenit do samostatných stránek.

Můžete Wikicitátům pomoci tím, že jej odsud přesunete na stránku či stránky ve jmenném prostoru Dílo: s příslušným názvem díla.

Marek Vácha (* 14. září 1966, Brno, Československo) je český kněz, teolog a přírodovědec.

Marek Vácha (2009)

Výroky

• Učím se každý den vysát každou vteřinu. Každý okamžik, který prožívám, prožít, jako by to bylo poprvé. Každé ráno a každou snídani. Jak mimozemšťan, který si zaplatil nákladnou a krátkou dovolenou na Zemi a teď obdivuje mraky a zelené stromy.
• Pokud chcete uhrát celibát alespoň na remízu a nejste přitom zavřená někde za zdí, tak to jsou rány, ze kterých dennodenně teče krev.
• Jsem přesvědčen (málo naplat, jsem věřící křesťan) že Bůh je schopen stvořit svět ve vteřině, během sedmi dnů nebo, jestli chcete, během evoluce. Čas vnímám tak, že se v určitém slova smyslu nacházíme v šesti dnech stvoření. Připomíná mi to nějakou fugu, choreografii. Neustále vznikají nové druhy.

Dílo

• Život je sacra zajímavej
• Nejsme pozváni k projížďce po rybníku s náhradními pádly, opravdu ne a jsem si tím jist, jsme pozváni se štíhlou plachetnicí daleko na oceán.
• Nevyrostu, pokud se budu pořád ptát po Boží vůli. Mnohé dobré věci, pokud je neudělám já, nebudou vůbec.
• Nejde o to, jak mnoho nebo jak málo jsem dostal hřiven, jako spíše o to, kolikrát jsem je dokázal znásobit.
• Ke zpovědi chodíme léta se stále stejnými hříchy a rok za rokem pokulháváme stále za svým ideálem, jak vyčerpaný maratonec, který ať dělá, co dělá, pořád se nemůže dotáhnout na vedoucího závodníka.
• Hřích není to, když se zapomenu pomodlit před jídlem, hřích je to, když se před jídlem na chvíli, na vteřinku nezastavím, neotevřu oči a nepoděkuji za nádheru života, za přátelství, za vzduch, za vodu a za jídlo, které podobně jako ptáci v povětří dostávám, za křišťálově čisté dny života.
• Nejde možná ani tak o to, abychom se zbavili svých hříchů, ale abychom následovali Krista, a to jsou dvě dosti rozdílné věci.
• Hřích je především to, že nevyužiji všechny možnosti, které do mě byly vloženy, že černé perly mého nitra nechám v truhlici duše, že je nikdo nikdy neuvidí, že semena nikdy nevyrostou, poupata nevykvetou, možnosti se nenaplní. Tohle je hřích, že nechám ležet všechno dobro ve mně!
• ... tak jako máme fast food, zkoušíme i fast religion, co nejsilnější duchovní zážitek s co nejmenším úsilím...
• Máme někdy dojem, že když nejednáme podle své přirozenosti a musíme se do věci nutit vůlí, je někde něco špatně. Vyčítáme si pak, že nežijeme v harmonii se sebou samým, velmi často své modlitby naprázdno odříkáme a pak jdeme spát, s otázkou, zda to vše má smysl. A právě že má. Jsem velkým přítelem oddrmolených modliteb a bezmyšlenkově prožitých mší svatých a velmi si vážím všech modliteb, do kterých se člověk musí nutit.
• Těžko, přetěžko je být na Zemi ateistou.
• Běž, kam Tě srdce táhne, ale běž důsledně a běž, nechoď.

Externí odkazy

• Encyklopedický článek Marek Vácha ve Wikipedii