„Blížím se ke svým padesátým narozeninám, pane Troute,“ řekl jsem. „Uklízím sám v sobě a obrozuju se pro léta, která přijdou teď a která budou zcela jiná. Za podobných duševních okolností dal hrabě Tolstojsvobodu svým nevolníkům, Thomas Jeffersonsvobodu svým otrokům. Já hodlám propustit všechny literární postavy, jež mi tak oddaně sloužily za mé spisovatelské kariéry. Jste jediný, komu to říkám. Pro ostatní bude dnešní noc jako každá jiná. Povstaňte pane Troute, jste svoboden, jste svoboden.“ … „Bon voyage,“ řekl jsem. Zmizel jsem.[1] — Kurt Vonnegut, Snídaně šampiónů
↑VONNEGUT, Kurt. Snídaně šampionů, aneb, Sbohem, modré pondělí. Překlad Jaroslav Kořán. V Argu 2.. vyd. Praha : Argo, 2015. 224 s. ISBN978-80-257-1519-2.
↑BIERCE, Ambrose. Ďáblův slovník. Překlad Hana Ulmanová. Praha : Plus, 2010.